Číslo „O fotografii“ cituje v názvu Susan Sontag, ale nemá být pandámem k jejím teoretickým úvahám. Fotografie se stala společensky již poněkud jiným mediem, než tomu bylo v sedmdesátých letech, kdy Sontagová své eseje o fotografii psala. Mezitím si totiž fotografie vydobyla svébytnou pozici mezi výtvarnými médii, po rychlém proniknutí do vrchních pater uměleckých disciplín v letech devadesátých minulého a v počáteční dekádě tohoto století. Historie i sama podstata média byla navíc znovu vystavována novým otázkám v souvislosti s rozvojem digitalizace fotografie, s tím souvisejícími postupným zanikáním některých původních fotografických principů jako je vztah negativ – pozitiv a podobně. To vše vyústilo ve zcela patrnou vlnu zájmu fotografů o fotografii samu, ať už s nostalgií reagující na postupný zánik jeho jedné formy analogové, chemických procesů, fotokomor, nebo také citující historii fotografie a její objevné počiny. Samotným fotografickým médiem se ovšem zabývali již umělci předchozích generací, ale byly to spíše snahy nalézt nové možnosti, posunout dosavadní hranice (nejvíce v období modernismu). Novým fenoménem se naopak staly práce současných autorů prezentujících úvahy fotografie „o fotografii“, čemuž se bude nové číslo věnovat především.

 

Hans Aarsman

Christopher Williams

Rabih Mroué

Kristofer Paetau

Jan Tichý

Petra Feriancová

&…