Fotograf Magazine

Bára Mrázková

Hledání obrazem

Něco vidíme, nevíme jistě co. Chceme to zjistit, zadáme obrázek do vyhledávače. Něco nám najde, nevíme přesně jak, většinou je to víceméně ono. Vyhledávání pomocí obrázků (nebo přesněji reverzní vyhledávání obrázků) bude většina dnešních uživatelů internetu znát. Pro Báru Mrázkovou představují takové vyhledávače tvůrčí nástroje. Pro ty, koho zajímá její práce, zase možné vodítko. Jde totiž o to, co je na obrazech, co je mezi nimi a co za nimi.

Bára Mrázková spolu s Filipem Lábem nafotila sérii Americká noc (2006), v níž prozkoumávala nejen opuštěný vojenský prostor, ale i zvnitřněná bojiště studené války a rozděleného světa. Série Americká noc byla doplněna a výrazně rozšířena do série Východní blok (2006), v níž Bára Mrázková spolu s Filipem Lábem zkoumala nejen prostory východoevropského postkomunismu, ale i fotografické hranice dokumentu a fikce. V sérii Daily Mirror (2008) Bára Mrázková spolu s Filipem Lábem z knihovních mikrofilmů přefotila sérii novinových článků o sérii bombových útoků na domy. Přehodnocovala tak nejen podoby terorismu předcházející globální antiteroristické ofenzivě, ale i informační povahu protodigitální fotografie před globální digitalizací nejen obrazových informací. V práci Kill Your Darling (2010) Bára Mrázková s pomocí videa, fototapety a vlastních fotografií, které se nevešly do předchozích sérií, přehodnocovala nejen vztah jednotlivého obrazu k vystavovanému obrazovému souboru, ale i vlastní fotografickou práci. V práci Zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva (2012) s pomocí reflektoru a projektoru přehodnocovala povahu jediné vystavené fotografie, stejně jako povahu diváckého přístupu k ní.

Na začátku zatím posledního a stále probíhajícího projektu Báry Mrázkové byla tajně pořízená fotografie YellowBoxu, jak se přezdívá jedné laboratoři spadající pod Media Lab na MIT (Yellow Box, 2020). Vyvíjejí se tam mikro a nano elektromechanické a elektrochemické systémy a kvůli filtrování UV světla, které by mohlo narušit efektivitu některých procesů, je celá laboratoř žlutá. Pokračováním jsou tři videa sestávající ze sekvencí statických obrazů, které různé vyhledávače (konkrétně ty od Googlu, Yandexu a Bingu) spojily s oním vstupním snímkem. Algoritmické asociace sledují barvy, motivy anebo kdovíjaká jiná data a metadata. Diváci sekvencí sledují, jak se původní fotografie postav v ochranných oblecích na laboratorních židlích ve žlutém světle transformuje do jiných fotografií, jiných postav, jiných obleků, jiných laboratoří a jiných židlí. Nebo jinak řečeno, do jiných forem, kontur, kontrastů anebo prostě jiných informací. Sekvence končí, když z prvotního obrázku zbývá jen žluté světlo. Nebo ještě jinak řečeno, s arbitrárním rozhodnutím, že smysluplné souvislosti oslabily dostatečně.    

Právě v zařízeních, s jejichž pomocí se připojujeme na internet, se uplatňuje koltan, tedy ruda obsahující niob a tantal, které se řadí mezi takzvané konfliktní minerály. Těžba koltanu tak pomáhá napájet nejen naše zařízení, ale i válečné střety a vykořisťování dělníků. Zvětšené a ořezané snímky koltanu z geologických sbírek mimoděk zachycují inventární čísla jednotlivých exemplářů. Na pozadí matně temného povrchu rudy se tak vyjevují systémy klasifikace a kvantifikace, které se zesilují ve všeprostupujícím hučení serveru.

Teoretici vědy a techniky mluví o black boxech, které je třeba otevřít, aby se vyjevily skryté mechanismy jejich fungování. Bára Mrázková svůj žlutý box otevírá, zavírá a převrací na různé strany. Při reverzním hledání obrázků na samotných obrázcích zas tak moc nezáleží, nebo aspoň ne tak, jak jsme na ně navyklí se dívat. Víc záleží, aspoň Báře Mrázkové, na technikách odvykání, ať už se jedná o odvykání poučkám z fotografické školy, anebo nevědomé samozřejmosti, se kterou se prostřednictvím svých nejen fotografických zařízení vztahujeme ke světu. 

Bára Mrázková studovala fotografii na FAMU. Do roku 2008 působila v umělecké dvojici s Filipem Lábem. Pracuje převážně s fotografií, videem a instalací. Zabývá se algoritmickou povahou fotografie.

Vojtěch Märc je jedním z kurátorů Fotograf Gallery. Zabývá se dlouhými dějinami současného umění.

Vojtěch Märc

#41 postdigitální fotografie

150