Fotograf Magazine

Josef Sudek coby manýrista

Retrospektivu k životním výročím Josefa Sudka (1896–1976) připravili kurátorka fotografické sbírky Národní galerie Kanady Ann Thomas a další dva historici fotografie, Vladimír Birgus za českou stranu a Ian Jeffrey z Velké Británie. Zdařilý výběr o 130 položkách měl pařížskou premiéru v slavné Jeu de Paume. National Gallery of Canada uvádí od podzimu do jara v Ottawě zhruba dvojnásobek exponátů. Dostupné jsou v katalogu, zahrnujícím i práce Sudkových současníků a následovníků (Jaromíra Funkeho, Eugena Wiškovského, Jaroslava Rösslera, Tibora Hontyho, Jana Svobody či Petra Helbicha).

Znalci historie umění a Sudkovi obdivovatelé si význam mimořádného génia dávno uvědomují. Nicméně zájemců o klasickou fotografii a kulturu vůbec, jimž je záhodno Sudkův přínos přibližovat, bude vždy dost. Důležitým signálem se stala již roku 1964 monografie exportní značky Artia s pamětihodnou předmluvou Jana Řezáče (v němčině, angličtině a francouzštině). Necelá stovka vyobrazení soustředila pod titulem Sudek výhradně volnou tvorbu. Další nepominutelnou bilanci zveřejnila Anna Fárová v polovině 90. let u tehdy nové pražské firmy Torst. O německou i anglickou mutaci její knihy Josef Sudek, obsahující pronikavé líčení života zasvěceného tvorbě, se před koncem tisíciletí zasadilo mnichovské nakladatelství Gina Kehayoff. Převzalo i přes tři stovky různorodých reprodukcí. Polygrafické zpracování aktuální monografie ovšem výrazně předčí nejenom historické svazky, nýbrž též publikace soudobé. Viz Josef Sudek: The Legacy of a Deeper Vision, Hirmer Verlag 2012.

Současný kanadsko-francouzský projekt zdůrazňuje Sudkovo osobní poselství, cestu od dobových doktrín a zakázek k sebevýrazu. To je výhoda vůči oběma menším pražským výstavám jubilejního roku. (V replice Sudkova ateliéru zpřístupnil Ústav dějin umění Akademie věd průřez svatovítským cyklem ze 40. let V šeru chrámu. Instalaci v Domě U Černé Matky Boží nadepsalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze výmluvným citátem „Milerád budu fotografovati moderně moderní architekturu“.)

Sudka Sudkem jistě nemohly udělat piktoriální juvenilie v kánonu amatérského hnutí. Ukázkami zvládnutí znakové řeči kosmopolitních salónů však kurátoři recenzovaného podniku ozřejmují zkušenost, s níž šel zralý tvůrce proti drilu socialistického realismu. S návratem k tvárným technikám odložil stylistiku meziválečného modernismu, rovněž připomenutou výstižnou zkratkou. Přímočarou přísnost avantgardní estetiky, užívané fotografy i po druhé světové válce, nahradil Sudek půvabem nezaměnitelné manýristické vize. Variacemi na dědičný repertoár výtvarného umění a potlačením odkazů k shonu všedních dní dosáhl podivuhodného lartpourlartismu. Klasicitu ještě umocňoval tmavými okraji pozitivů, promítaných od začátku 40. let z negativů na světlocitlivé papíry větších rozměrů kontaktně. Jádrem prohlídky jsou okruhy volně sledující tvůrčí cykly (od Oken mého ateliéru z 40. a 50. let po Labyrinty z 60. a 70. let).

Přestože obě verze výstavy s jejich katalogem obohacují zápůjčky ze soukromých i veřejných sbírek (včetně Uměleckoprůmyslového musea v Praze), lze ocenit předvídavost, s níž se Sudek staral o americká ložiska svého odkazu. V zdroje sudkovské sbírky Národní galerie Kanady (ale také třeba Art Gallery of Ontario v Torontu) se proměnily zásilky adresované fotografem exulantům, jmenovitě někdejší žačce Sonje Bullaty-Lomeo a příteli Josefu Brumlíkovi.

Jako průvodce okolnostmi a významy Sudkovy tvorby nabízí kurátorsko-editorská trojice vedle vlastních zasvěcených interpretací statě kolegů a pamětníků.

 

 Josef Moucha

 

 

BIRGUS, Vladimír, BOWER, Peter, HELBICH, Petr, JEFFREY, Ian, LAHODA, Vojtěch, MLČOCH, Jan, STRIMPL, Jan, THOMAS, Ann, VISCHI, Christophe. The Intimate World of Josef Sudek. Vyd. 1. Milan: 5 Continents Editions, koprodukce National Gallery of Canada, Ottawa, 2016, 272 s. Grafická úprava: Lara Gariboldi / Voga Design. ISBN 978-88-7439-735-8. Josef Sudek. Le monde à ma fenêtre: ISBN 978-0-88884-940-3.