Fotograf Magazine

Krajinu můžeme vnímat jako scenérii toulek při úniku  z měst, jako postindustriální prostor pro záznamy soudobých hledání vazby mezi novými civilizačními vrstvami a původními romantickými představami, jako přírodní divadlo pro naši sebeprojekci. Do fotografie krajiny se v posledním desetiletí také vracejí nově pojaté konceptuální prvky. Tento postkoncept již  dbá na fotografii jako na konečný produkt. Děje, které se v krajině tohoto pojetí objevují nejsou významné nebo dramatické, mají však divákovi zprostředkovat více než pouhý estetický zážitek. Hrají s ním často hru, o jejímž významu musí divák alespoň pochybovat, aby mohl proniknout do dalších vrstev autorových strategií.