Fotograf Magazine

Knihu Brněnský Devětsil: Multimediální přesahy umělecké avantgardy vydala Moravská galerie v Brně při příležitosti stejnojmenné výstavy. Spoluautor knihy a kurátor výstavy Petr Ingerle považuje Brněnský Devětsil za „nejvýznamnější projev levicové inteligence na Brněnsku ve 20. letech dvacátého století“, který představuje „pozoruhodnou a neprávem opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života“. Jak sám píše v úvodu, výstava a doprovodná kniha toto téma vůbec poprvé shrnují a doplňují o informace získané z archivních materiálů.

Petr Ingerle ve svém textu poukazuje na možnost věnovat se dané problematice na základě sledování interakce mezi lokálním a globálním a představuje i různé přístupy dosavadního bádání. Například se dozvídáme, že brněnský spolek vznikl v návaznosti na pražské uskupení a na základě kontaktů s pražskou avantgardou (především s Karlem Teigem) a že jej založil Arnošt Černík ve snaze „něco dělat“ nejen v hlavním městě. Druhou část knihy sepsala filmová historička a kritička Lucie Česálková a zabývá se v ní činností Brněnského spolku v širších uměleckých, politických a filmově-průmyslových souvislostech.

Členové Brněnského Devětsilu se zabývali publicistickou a kritickou činností, součástí publikace je proto rozsáhlá příloha, která obsahuje zakládací listiny spolku, pozvánky na přednášky a tematické večery, dopisy Arnoštu Černíkovi od významných českých kulturních osobností (např. od Josefa Šímy, Františka Halase, Jaroslava Seiferta), ale i korespondenci poukazující na Černíkovy mezinárodní kontakty (např. s Moholy-Nagyem, Hannesem Meyerem, Lajosem Kassákem). Otištěné jsou zde také obálky i ukázky z časopisu Pásmo a z dalších tehdy zásadních periodik (např. Horizont, Fronta, Der Sturm, De Stijl, Merz). Pro úplnost studie je uveden seznam použitých pramenů, bibliografie a anglické resumé.

Z výše řečeného je patrné, že se nejedná pouze o katalog k výstavě, naopak oba výstupy lze chápat jako dva samostatně stojící a vzájemně se doplňující celky. Publikace dosahuje vytyčených cílů skrze poctivou a archivní práci a poukazuje na význam brněnského spolku v lokálním i mezinárodním kontextu. Grafické zpracování Terezy Hejmové a Adély Svobodové kombinuje avantgardní prvky se současným minimalismem, a vhodně tak podporuje celkově příjemnou podobu publikace.

Tereza Špinková