Fotograf Magazine

„Dnes ráno jsem jako všímavý pozorovatel sledoval zkázu světa, pak jsem se vrátil do práce.“ Tímto citátem z deníku Franze Kafky Louise Fedotov–Clements, zakladatelka a ředitelka festivalu Format, v úvodním textu katalogu ilustruje, jakým způsobem lze chápat zvolené téma letošního ročníku s názvem Forever // now. Jako systémem předkládanou nekončící politiku růstu, kterou zřejmě nejsme v pozici jejích aktivních činitelů nahlédnout v celku, o to méně v mihnutí okamžiku. Analyzování média fotografie, pro které je jakýsi rozpor nepřetržitého trvání a naopak prchavého momentu zaznamenání symptomatický, by v tomto směru mohlo být nápomocno, a proto se tu letos setkává několik podtémat jako například politika, fikce, vernakulární fotografie, performance či problematika archivů. Jedná se tak o poněkud obecně rozkročený koncept, který nabízí pestrou škálu přístupů s o něco menším důrazem na právě zvolené téma. Ovšem ona různorodost z festivalu Format, který se ve své plné verzi odehrává ve formátu bienále již od roku 2004, dále v kombinaci se specifičností města Derby, úzkou spoluprací s University of Derby a hosty a návštěvníky z celého světa, činí akci mimořádného dosahu. 

Hlavní výstava Mutable, Multiple se odehrává v pořádající instituci, kterou je kulturní středisko QUAD, a zabývá se způsoby přehodnocování dokumentárního vyprávění. Příkladem tohoto uvažování je práce Edgara Martinse, který se ve svém projektu What Photography has in Common with an Empty Vase skrze spolupráci s vězni z West Midlands a jejich rodinami zabývá otázkou nepřítomnosti blízké osoby, kde se prolínají témata reprezentace absence, etiky a dokumentace jako takové.

Festival nabízí přibližně dvacet výstavních míst, z těch nejzajímavějších se jedná o Market Hall, prostředí stále funkční lokální tržnice, kde v prostorách vybraných prázdných krámků vystavovali studenti účastnící se projektu Sixteen, inovativního nejen z edukačního a participativního hlediska. Ten na základě mapování názorů šestnáctiletých v době skotského referenda přerostl jeho autorovi Craigu Eastonovi v obrovský projekt čítající spolupráci s více než desítkou mezinárodně uznávaných fotografů spolupracujících různými formami na mapování názorů a příběhů aktuální generace adolescentů v mnoha městech Velké Británie. Z dalších výstavních projektů zmíním komorní instalaci The Brexit Lexicon Simona Robertse prezentující dvoudílné video, které na základě klasického studiového vysílání lakonicky reprezentuje souhrn slovních spojení souvisejících s tématem Brexitu. A v neposlední řadě projekt kurátorovaný Martinem Barnesem z Victoria & Albert Muzea v Londýně, zahrnující výběr a původní vintage printy včetně autorských indexů z fascinujícího díla Maurice Broomfielda, mimochodem místního rodáka, fotografa výrobního prostředí bujícího průmyslu, ale také svědectví o životech dělníků.

Kde se zdařile povedlo téma Forever // now artikulovat současným jazykem a s angažovanou naléhavostí, bylo v autorských vstupech doprovodného programu. Thierry Geoffroy uspořádal svůj autorský projekt s názvem Critical Run. Veřejně avizovanou akci navštívilo několik aktérů z přesvědčení či zvědavců, kterým autor sdělil přibližně tyto instrukce – nemá to být pouze diskuse při běhu, ale vyloženě konfrontace názorů; není nutné běžet, pokud nemůžete, ale jít přinejmenším rychle se snahou pohybovat se stále kupředu; kdo má možnost, ať nahrává videozáznam formou selfie pro účel výsledného filmu; smích je přípustný, ale nikoliv jako symptom zábavy. Lapidární pravidla vnášející pohyb do jinak staticky pojímaných debat v reakci na těžkopádnost akademického prostředí, které jako by vázlo ve vleku vlastní setrvačnosti. Diskuse v běhu není odlehčenou a zábavnou formou utopie, ale mnohem více aktivizujícím závdavkem pro rychlejší a bezprostřednější reakce, které jsou o to naléhavější. Nemít dostatek času na rozmyšlenou může být osvobozující a radikálnější ve svých výsledcích. A to je, věřím, tím nepříznačnějším, čeho se nám jako účastníkům nejen v nesoutěživém závodu v kritickém běhu, ale také v kolečku naopak kompetitivních denních starostí globální i lokální vesnice mohlo dostat.

Markéta Kinterová