Fotograf Magazine

„Celé měsíce jsem sledovala cizí lidi v ulicích. Ne snad proto, že mě něčím zaujali, ale pro samotné potěšení z jejich sledování.“1

Sophie Calle, jež s vášnivým zaujetím zkoumá a překračuje hranice mezi osobním a veřejným, používá umělecké postupy, které jsou dnes o to případnější, že díky sociálním médiím máme snadný přístup k soukromí druhých, zatímco jsme zároveň vystavováni různým formám státem schvalovaného sledování. Na sledování coby performanci vystavěla Sophie i svá raná díla The Sleepers (1979), The Shadow (1981), a především svůj slavný The Hotel (1981).