Temporalita (nových) médií
Máte pocit, že svět kolem vás je stále rychlejší? Že změny a inovace
přicházejí v čím dál tím kratších intervalech? Že rytmus starého
dobrého světa přehlušily notifikace z vašeho nového chytrého telefonu?
Postrádáte pravidelné rituály? Nerozumíte tempu doby? Přidejte se
k nám! Nebojte se, vodítka není třeba hledat v žádném spiritualistickém
pamfletu. Kniha Temporalita (nových) médií obsahuje sedmero textů
(Tomáš Dvořák, Radim Hladík, Václav Janoščík, Čeněk Pýcha, Irena
Reifová, Marek Šebeš, Filip Vostal) vztahujících se k nastoleným otázkám,
tedy k problémům tížících hlavu nejednoho člena naší společnosti. A to
už několik staletí. Jak si všímá jeden z autorů, sentiment, že se náš svět
mění stále rychleji, není objevem současnosti, ale je příznačný i pro
práce řady klasických myslitelů, Benjamina, Baudelaira, Prousta, a dá se
dohledat skrze historii přinejmenším k počátkům moderního věku. Právě
tehdy začala být úspora času hnací silou technologického pokroku: parní
stroj, železnice nebo telegraf zkracovaly potřebnou práci ve výrobě,
logistice a zejména při komunikaci.
Celou publikaci lze číst jako průvodce, který vás nejdříve zavede
do dávných dob, kdy čas jako médium organizace býval ještě nepřesný,
decentralizovaný, sdílený a společensky ritualizovaný. Tehdy se mluvilo
o čase vstávání a čase bohoslužby. Tenkrát hodiny na kostele určovaly
denní rozvrh podobným způsobem jako ještě nedávno masové sdělovací
prostředky, rozhlas a televize. (Pamatujete si ještě na rodinná setkání
u večerních zpráv?) S nástupem digitalizace však končí éra sdíleného
harmonogramu. Tvorba a konzumace obsahu i osobní komunikace se
liberalizuje a individualizuje. Veřejný čas se stává časem privátním.
Sociální interakce se zkracují podle toho, co médium umožňuje. Co
když však přestane být nejslabším článkem technologie a stane se jím
samotný člověk? Poslední dějství knihy se věnuje výměně informací,
jejíž tempo a způsob již překračuje hranice lidského vnímání. Jak vypadá
takové médium budoucnosti? A kdo ho bude používat?
Lukáš Pilka
DVOŘÁK, Tomáš a kol. Temporalita (nových) médií. Praha: NAMU, 2016. 282 s.,
ISBN 978-80-7331-425-5.
#32 ne-práce
Content
- ––– Editorial
- Editorial
- ––– Úvod
- Úvod
- ––– Projekt
- Linear Doom
- ––– Profily
- Daniela & Linda Dostálkovy
- Martina Mullaney
- Carrie Mae Weems
- Agnieszka Polska
- Jakub Jansa
- Shawn Maximo
- Oliver Ressler
- José Antonio Hernández-Diez
- Jan Pfeiffer
- Michele Borzoni
- Céline Berger
- Jirka Skála
- Danilo Correale
- Lars Tunbjörk
- ––– Rozhovor
- Rozhovor Terezy Jindrové s Jennifer Lyn Morone
- ––– Teorie
- Ambiciózní turista fotograf
- Allan Sekula: Fotografie mezi diskurzem a dokumentem
- ––– Objevy
- Ines Karčáková
- Egemen Tuncer
- Luise Marchand
- ––– Recenze
- Poetický svět všednosti
- Návraty Josefa Koudelky
- Bezděčné obrazy. Dějiny fotografických zjevení
- Francouzské dějiny fotografie pro 21. století
- Tillmansův Letokruh 64
- Pocta historikovi fotografie/umění
- Temporalita (nových) médií
- ––– Události
- Fotografie cvakařů a seriózních amatérů
- MISS READ: Berlin Art Book Festival 2018
- Typické sicilské citróny ve skutečnosti pochází z Barmy Manifesta 12: The Planetary Garden
- ––– Fotograf Gallery
- Veronika Bromová, Dagmar a Pavel Bromovi
- Ondřej Vinš
- Viktor Kopasz
- Daniela & Linda Dostálkovy
Archiv
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét