Platforma Futures, spolufinancovaná program Kreativní Evropy Evropské unie, je organizace zaměřená na podporu nově vznikajících talentů ve fotografii v Evropě. Od roku 2017 projekt nabízí unikátní komplexní program na zvýšení potenciálu, mobility a viditelnosti různých umělců a umělkyň, které každý rok nominují přední fotografické instituce napříč Evropou.
Členy Futures jsou: CAMERA – Centro Italiano per la fotografia (IT), Robert Capa Contemporary Photography Center (HU), PhotoIreland Festival (IE), Fotofestiwal Lodz (PL), Deichtorhallen Hamburg (DE), Photo Romania Festival (RO) , PhotoEspaña (ES), FOMU (BE), Copenhagen Photo Festival (DK), Void (GR), Centre Photographique Rouen Normandie (FR), Stiftelsen Fotogalleriet (NO), Fotografska Udruga Organ Vida (HR), Stichting FOTODOK (NL) , Eurokleis s.r.l. (IT), Biedriba ISSP (LV), Fotograf Magazine (CZ), Der Greif (DE) a finanční podpora Plataforma de Fotografia Ci.Clo (PT).
Fotograf Magazine, jakožto člen Futures, každý rok nominuje pět umělců*kyň pracujících s médiem fotografie. Tyto osobnosti získají podporu v podobě konzultací s mezinárodní sítí odborníků*ic, velkého setkání jednou ročně za přítomnosti všech členů Futures a honoráře pro umělce*kyně.
Výběr talentů spočívá v přechozí spolupráci umělkyň a umělců s Fotograf Magazine. Publikování v periodiku tedy tvoří síto, skrze nějž jsou talenti převážně zemí střední Evropy dále vybíráni do Futures. Co je ovšem příznačné pro náš časopis je zájem o témata referující o stavu současného světa, a to se také promítá do letošní kombinace nových talentů. Každý představuje rozdílný a osobitý přístup k práci s vlastním vizuálním vyjádřením, které často souvisí s osobní genezí, jež k vybranému zaměření vedla. S potěšením oznamujeme, že pěti talenty Futures nominovanými časopisem Fotograf v roce 2023 jsou:
Michaela Nagyidaiová (SK)
Michaela Nagyidaiová je slovenská fotografka, která ve své tvorbě analyzuje trnitou cestu transformace střední a východní Evropy od komunismu ke kapitalismu a to včetně migrace a kořenů jednotlivců. Michaela jakožto vystudovaná novinářka a fotografka přirozeně využívá vizuální investigace ke zkoumání zmíněné transformace. Stejně tak vizuálně ohledává současné ideologie a politické systémy, které často formují vrstvy každodenního života, rodného prostředí a výchovy v zemích, které byly dříve součástí „východního bloku“. Projekt Moulding přináší opomíjená témata současné společnosti v rámci dané oblasti, která se často odrážejí na duševním zdraví či běžném životě člověka. Jde o odkrývání toho, jak současná politická situace ve střední a východní Evropě ovlivňuje jednotlivce, topografii a ideologii, a jak tyto aparáty formují vrstvy každodenního života v různých podobách.
Hiep Duong Chi (CZ)
Identita je klíčovým motivem pro umělce jménem Hiep Duong Chi, který je součástí druhé generace Vietnamců žijících v České republice. Jak sám uvádí, fotografie je součástí jeho života snad i skrze DNA, a to prostřednictvím dědečka, který provozoval fotografický ateliér ve městě Vinh ve Vietnamu a také díky fotografické zkušenosti jeho matky. Jeho cyklus Když jsem se chtěl stát běláskem se zabývá otisky symbolů spojených s vietnamskou kulturou, které jsou testovány jejich přítomností ve zcela nových podmínkách. Tím, že jsou tyto motivy vytrženy z původního kontextu, nabývají jiných významů a poukazují nikoli na sebe sama, ale na množství perspektiv, jimiž lze fotografie vnímat. Jinými slovy je to naše vlastní identita, která limituje způsob, jakým můžeme autorovy fotografie číst.
Veronika Čechmánková (CZ)
Veronika Čechmánková se věnuje proměnám symbolů a tradic v čase a nacházení nových možných významů odkazujících na současnost. V rámci cyklu Flowers are not to be picked. Flowers are to be admired naznačuje možnou metaforou lidí, přátel, modelek*ů a rostlin. Do juxtapozice staví módní průmys, na základě své zkušenosti modelky, a jím vykořisťované účastnce*íky proti světu květin. Veronika upozorňuje na fakt, že přírodě, a tedy i rostlinám, arogantně přisuzujeme významy, které nám vyhovují, aniž bychom se zamysleli nad pozicí protější strany. Namísto toho, aby estetika květin byla vnímána jako přirozená součást životního prostředí, stala se předmětem životního stylu a zábavy, které nám svou okázalostí brání znovu objevit jejich, ale také naši vlastní křehkost.
Michał Patycki (PL)
S citlivostí sobě vlastní se vydává hledat specifické situace a nálady spojené s niternými duševními a tělesnými prožitky Michał Patycki ve své sérii s názvem See how these memories affect your water. Těla a tvary na jeho fotografiích jakoby splývaly v nová genderově neurčitá tvarosloví srostlic do sebe vklíněných. Zdánlivě nesouvisející entity se protínají občas v melancholické a jindy mysteriózné kompozice, které jsou převážně lehce znepokojivé. Naznačené vazby jsou křehké a proto mohou podlehnout zkáze anebo to bude vztah vzájemné blízkosti, který je na čas udrží v celku.
Noémi Szécsi (HU)
Talent může spočívat nejen v způsobu vizuálního ztvárnění, ale také v precizním hledání autentických a neotřelých témat, v čemž je umělkyně Noémi Szécsi poměrně konzistentní a výjimečná. Zaměřuje se na specifické skupiny lidí, jež mohou být nahlíženi jako na určité hraně společnosti. Ať už se jedná o zaměstnance pohřebního ústavu, krajně pravicové povstalce či ženy věnující se intenzivně magii. Poslednímu ze zmíněných pod názvem it cannot rain forever se Noémi věnuje mezi Maďarskem a Holandskem posledních pár let. Ženy na jejích fotografiích působí odhodlaně a sebevědomě, ale zároveň s patrnou hlubokou životní zkušeností. Autorka si klade za cíl obhájit jejich pozici, kterou lze snadno ostrakizovat, ale která v sobě zároveň skrývá velkou přitažlivost poznat a i pochopit svůj osud.
Více se můžete dozvědět zde.
