Fotograf Magazine

Z památníku. K subversivní dokumentaristice osmdesátých let

Osmdesátá léta mám v paměti jako nadupaná, horečná. Skoro nikdo nevěřil, že režim krachne, ale všechna autentická tvorba a práce, všechna pravdivost byla automaticky vnímána jako subversivní, vzdorující, rozvratná. V paměti mi zůstalo nezapomenutelné setkání v Banské Bystrici roku 1980, které uspořádal statečný Tomáš Fassati. Štreitovy velké zvětšeniny tam zapůsobily jako zjevení a není divu, že o pár let později přivedly jejich autora do vyšetřovací vazby a k podmínečnému trestu. Po Josefu Koudelkovi, Markétě Luskačové, Pavlu Štechovi, Ivo Gilovi a dalších vrcholila druhá dokumentární vlna, která si mohla nárokovat jen jediné: pronásledování. Nesmazatelná je vzpomínka na monumentální instalaci ve zpustlém klášteře v Plasech roku 1981, shrnující předchozí komorní výstavy v Činoherním klubu, iniciované Pavlem Štechou. Osmnáct fotografů, až na výjimky vysokoškolsky vzdělaných na FAMU v Praze, se vystavilo možným represím a odepsalo se z listiny oficiálních zakázek. Tyto věci jsou dostatečně známé, ale fotografy je třeba jmenovat: Jaroslav Bárta, Ivo Gil, Bohdan Holomíček, Daniela Horníčková, Bořivoj Hořínek, Vratislav Hůrka, Libuše Jarcovjáková, Ivan Lutterer, Jan Malý, Dušan Pálka, Miroslav Pokorný, Jiří Poláček, Zora Rampáková, Iren Stehli, Dušan Šimánek, Pavel Štecha, Jindřich Štreit a Pavel Vavroušek.

To read the entire article you must log in.

Log in

Jaroslav Bárta, Slavnostní zahájení, 1985