Fotograf Magazine

Lukáš Jasanský a Martin Polák

Na bílém papíře

Autorská dvojice Lukáš Jasanský a Martin Polák patří ke klíčovým osobnostem českého umění posledních dvaceti let. Jejich tvorba, která zásadním způsobem redefinovala postavení fotografie v současném českém umění, prokazuje od konce 80. let až do současnosti intuitivní inteligenci i zarputilou cílevědomost. Použitím konceptuálních přístupů ve fotografii pro dekonstrukci a zpochybnění běžné a nenápadné skutečnosti vytvořili Jasanský a Polák jedny z nejprůzračnějších a přitom nejrafinovanějších komentářů k mnoha fenoménům české reality. Jak již mnohokrát poznamenali i jiní, základ výjimečnosti Jasanského s Polákem tkví v jejich autorské dvoudomosti. Jejich tvorba, vznikající již přes čtvrt století bez výjimky společně, je vlastně nekončícím dialogem ve stylu humoristických dvojic, ovšem dovedně zakrytá do hávu zdánlivě netečné skutečnosti, který jejich cyklům dodává dadaistickou poťouchlost.

Cyklus Na bílém papíře patří k jejich raným dílům, vzniklým ještě během studia na FAMU těsně před pádem komunismu. Autoři zde dovedou sžíravě pracovat s jednoduchou juxtapozicí předmětů, které již samým aktem fotografování nabývají symbolických hodnot. Prosté srovnání východoněmecké a západoněmecké desetimarkovky (znovusjednocení Německa je tehdy jen absurdní utopií) ukazuje nejen rozdílnou grafickou podobu nominálně shodných oběživ, ale zároveň dva tehdy zcela odlišné světy, jeden toporně vykonstruovaný, druhý až myticky vábivý. Jasanský s Polákem v celém cyklu také parodují samotný žánr fotografického zátiší. Jejich snímky přitom mají v podstatě kriminalistickou atmosféru, jsou počátkem vyšetřování, které je ovšem od začátku zpackané. Franz Kafka i major Zeman v jedné osobě. Hořká absurdita již skomírajícího socialismu se ukazuje prostou konstelací dvou předmětů (takřka nepotřebný pas ČSSR a životně nutná sklenice s tureckou kávou), prosté doklady tehdejší každodennosti, představené v laboratorních podmínkách, začínají žít vlastním surreálným životem. Komunismus je kapsa vystřižená z tepláků.

Cyklus Na bílém papíře je také v jistém smyslu předehrou k cyklu Vtipy, kde je absurdní humor doveden do maxima textovými dovětky, ale i k pozdějšímu cyklu Abstrakce, kde řeší hlouběji nepatřičnou věcnost předmětů a jejich fotografického znázornění. (K tématu aranžovaného zátiší se ostatně Jasanský s Polákem vrátili v loňském cyklu Barevná fotografie.) Z dnešního pohledu je každopádně podstatné a potěšující, že dvaadvacet let starý cyklus fotografií, patřící přitom v tvorbě Jasanského s Polákem k méně známým dílům, dokáže stále pobavit i zmást tak nonšalantním způsobem.

 

In: Sbírka 4 / Nové akvizice (katalog výstavy). GASK, Kutná Hora 2011, s. 86–91

Pavel Vančát

#34 archeologie euforie

180 

Skladem