Fotograf Magazine

Tomáše Pospěcha s Vladimírem Birgusem, Antonínem Dufkem a Miro Švolíkem

Československá fotografie na Západě

Konec 80. a počátek 90. let 20. století mimo jiné přinesl vlnu neobyčejného zájmu Západu o českou a slovenskou fotografii. Už se nikdy neopakovala. Pokusíme se zde nahlédnout, co přinesla. Byli jsme na tento zájem připraveni? Které aktivity si pamětníci vybaví především? Jaké instituce mohly pomoci při zprostředkování kontaktů a přípravě výstav v zahraničí?

Většina výstav uvedených v západní Evropě nebo ve Spojených státech měla přehledový charakter. Bez bližšího koncepčního vymezení se ohlížely za právě skončenými 80. léty a seznamovaly se současnou českou a slovenskou fotografií nebo s fotografickou avantgardou. Samostatnou osobitou kapitolu tvoří ty, které přinášely pohled zahraničních kurátorů na českou a slovenskou scénu. I když tento pohled byl preformován těmi, kdo je s českou scénou seznamovali. Výstavy byly důležité pro ověření kondice zdejší tvorby i pro dlouhodobější prosazování české fotografie v dalších letech. V neposlední řadě přinesly zadostiučinění těm, kteří rozvíjeli svou tvorbu v podmínkách socialistického Československa. Někteří z nich dokázali na tuto vlnu zájmu navázat, vytvořili si kontakty na ředitele festivalů, kurátory, sběratele, měli v zahraničí samostatné výstavy nebo zde působili pedagogicky.

Fotografickou tvorbu do té doby sbíraly v Československu jen Moravská galerie v Brně (od roku 1962) a Uměleckoprůmyslové museum (od roku 1970). Až na aktivity Antonína Dufka v Moravské galerii zde nebyla žádná instituce nebo galerie, o kterou by se autoři výstav do zahraničí mohli opřít. Výstavy tedy vznikaly z nadšenectví, improvizovaně, bez finančního krytí a s výpomocí zastoupených autorů. Případně se její autoři, jak tomu bylo u Vladimíra Birguse a Miroslava Vojtěchovského, opírali o své domovské pracoviště na katedře fotografie FAMU, která ale měla primárně plnit jiné poslání.

Jak takový výjezd deseti fotografů v porevolučním čase do Spojených států vypadal, sugestivně zachytil nadšenecky udivený článek Pavla Štechy v Československé fotografii a také jeho rozhovor s Martinem Matějů publikovaný v následujícím čísle.1 Informovaly o cestě na FotoFest v Houstonu v roce 1990, kde se konala výstava české a slovenské fotografie Choice 19. Perspectives – Real and Imaginary připravená Weny Watriss a Frederickem Baldwinem. Štecha v článku představil FotoFest, atmosféru přehlídky i přiblížil genezi české expozice. „Vzhledem k událostem v naší zemi a v celé východní Evropě jsme byli středem zájmu. Asi také proto, že nás bylo nejvíc, ale i proto, že prezident Havel se v té době chystal do Ameriky, a možná také proto, že výstava se skutečně líbila. (…) Vlastně pořád nás někdo zastavoval a blahopřál nám a korunu tomu nasadily New York Times, kde vyšla velmi pozitivní kritika. Ve stejné době se objevil časopis Life s řadou fotografií z listopadových událostí. Někteří z nás mluvili do americké televize, později i do rozhlasu…“

To read the entire article, order
#34 archeologie euforie

Pavel Mára a Pavel Jasanský na výstavě Československá fotografie současnosti, Museum Ludwig, Kolín nad Rýnem, 1990, foto © Vladimír Birgus
Výstava Současná československá fotografie, Nieuwe Kerk, Amsterodam, 1989, foto © Vladimír Birgus

#34 archeologie euforie

180 

Skladem