Fotograf Magazine

Létající auto?

Raději dálkově ovládaný nosič dalekonosných střel

20. století začalo utopií a skončilo nostalgií, píše na úvod svého eseje „Nostalgia and Its Discontents“ Svetlana Boym. Toto tvrzení můžeme číst jako popis smyčky, cyklického času, ideově tolik vzdáleného od ustálené představy lineárního vývoje. Pokud se vžijeme do momentu rozkvětu automobilového průmyslu na začátku 20. století s vrcholem v systému později popisovaném termínem fordismus, stojíme na prahu masové výroby specifického produktu, a co víc, zároveň jeho obecné dostupnosti široké veřejnosti, včetně samotných výrobců – dělníků spojujících na pojízdných linkách jednotlivé komponenty demokratického dopravního prostředku. Přes následující vývoj ekonomických teorií a výrobních strategií je pro naši současnost odkaz fordismu pochopitelně stále relevantní. Zároveň jsme si však skrze všechny kritické momenty 20. a počátku 21. století zcela vědomi neúspěchu idealistických koncepcí té doby, a to na celé škále politického spektra definujícího naše moderní dějiny. Vize zářných nových společností, ať už na bázi socialismu nebo liberalismu, se nám rozpadla před očima a nejsme ji schopni reformulovat. Proto návrat ke startovnímu bodu, proto ono nostalgické ohlížení se za záda a hledání odpovědí v již prožitém a dlouhodobě neudržitelném.  

To read the entire article, order
#27 auta

Simon Dybbroe Møller, Animate V, 2012
James Bridle, Rainbow plane, 2014

#27 auta

180 

Skladem