Miloš Spurný
Českomoravská vysočina
Fotografie pořízené vědci jsou obvykle trochu nudné a jako laici se z nich mnoho nedozvíme. Výjimku představuje bohatá fotografická práce fyziologa, botanika a krajinného ekologa RNDr. Miloše Spurného CSc. (1922–1979). V pořadí druhou knihu, s lapidárním názvem Českomoravská vysočina1 , mu posmrtně vydalo nakladatelství Fotep. Fotografie Spurný pořídil v období od 50. do 70. let minulého století v oblasti Žďárských vrchů, v okolí Svratky, na Křižanovsku nebo v okolí Nového Města na Moravě. Pro diváka, který má chuť pomalu zkoumat stopy složitých přírodních a kulturních dějů na emulzi fotografie, bude publikace velkým potěšením.
Kniha je výjimečná nejen svou estetickou kvalitou, ale i tolik proklamovanou mezioborovostí, která se koncentruje už v osobě samotného autora. V případě Miloše Spurného není formální jako v řadě dnešních projektů na pomezí vědy a umění. Autor rozuměl dobře fotografii, zákonitostem krajiny i konkrétním místům, na kterých fotil, a je to znát. Textově knihu fotografií výrazně rozvíjí memoárový příspěvek Spurného manželky (ale také doktorky přírodních věd) Věry Spurné, zamyšlení nad vývojem krajiny Českomoravské vrchoviny od biogeografa Jana Laciny a v neposlední řadě text zakladatele fotografické sbírky Moravské galerie v Brně Antonína Dufka.
Miloš Spurný ve své profesi dlouhodobě spojoval vědu s technickými obrazy. Pracoval v Laboratoři pro výzkum životních dějů filmem, zaměřoval se zejména na studium klíčících rostlin pomocí kinematografie (získal celou řadu zahraničních ocenění) a věnoval se problematice ekologie. Kromě vědeckých filmů natáčel i filmy o krajích. V oblasti „nevědecké“ fotografie se rozvíjel dvěma směry.
Ve spolupráci s architekty vytvářel velkoformátové fotokoláže do veřejných interiérů a ve volné tvorbě se věnoval fotografii krajiny. V roce 1965 založil skupinu REKRAFO (Regionální krajinářská fotografie) zaměřenou na dlouhodobé fotografické zobrazování ucelených „malých“ míst. Antonín Dufek Spurného dává do souvislosti s novou topografií, která se snažila zeslabit vliv autorství na podobu díla a v tehdejším československém subjektivní fotografií prorostlém prostředí téměř neexistovala. Z hlediska vztahu přírody a dokumentární fotografie Dufek autorovu práci srovnává s panoramatickými snímky severočeské krajiny Josefa Sudka nebo Beskyd od fotografa Rudolfa Jandy.
Zaměření na „místní, naši a domácí“ kvalitu začíná být díky globalizačnímu a technologickému pocitu vykořenění v kurzu, ale v umění je to složitější. Od něj očekáváme univerzální vliv a dosah. Být regionálním v umění chápeme jako neschopnost prosadit se ve větším celku. Miloš Spurný udělal z regionálnosti program a jeho úzké vyznění přesáhl. Nepokusil se naštěstí vytvořit z konkrétního místa aplikovanou výpověď o obecných pravdách, jak to známe například z díla Jindřicha Štreita Vesnice je svět, ale zůstal u konkrétní krajiny. V době, kdy velká část umělecké scény díky nastavení grantové politiky cestuje po celém světě, svévolně si přivlastňuje různé obory vědy a vyjadřuje se rychle ke všemu jakkoli vzdálenému, je pro mě příjemné vidět dlouholetou poctivou práci Miloše Spurného, který dokázal pochopit a na fotografických snímcích zachytit mnoho jen pár desítek kilometrů od svého domova.
Jan Freiberg
1 SPURNÝ, Miloš. Českomoravská vysoč̌ina: The Czech-Moravian Highlands. Přeložila Irma CHARVÁTOVÁ, přeložil Tony LONG. Brno: Fotep, 2015. ISBN 978-80-86871-23-3.
Českomoravská vysočina, fotografie: Miloš Spurný text: Jan Lacina, Antonín Dufek, Věra Spurná, 2015, Finep.
#28 cultura / natura
Skladem
Content
- ––– Rozhovor
- Rozhovor Mariany Serranové s Philippem Descolou
- ––– Profily
- Barbora Fastrová
- Josef Václav Staněk
- Peter Bartoš
- Jakub Skokan & Martin Tůma
- Martin a Osa Johnsonovi
- Pavel Sterec
- Asunción Molinos Gordo
- Adam Vačkář
- Simone Nieweg
- Petr Košárek
- Ferdinand Bučina
- Michal Kern
- Claudiu Cobilanschi
- Bill McDowell
- Lukáš Kubec
- Z projektu Ralsko
- ––– Teorie
- Způsoby vidění, způsoby figurace
- Epilog: Spektrum možností
- ––– Recenze
- Miloš Spurný
- "Tajemné kouzlo práce fotografovy neleží v červeném přísvitu temné komory,"
- Dokument v rozšířeném poli
- Geoffrey Batchen: Osvity Umění bezkamerové fotografie
- Josef Sudek coby manýrista
- Elemental - Přinese lidový aktivismus změnu?
- ––– Události
- Zemřel Adama Holý
- 47. ročník fotografického festivalu v Arles
- Fotofestival Zingst
- ––– Fotograf Gallery
- Jan Nálevka
- Tereza Kabůrková
- ––– Objevy
- Tricia Gahagan
- Jason Larkin
- Beatrix Reinhardt
Archiv
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét