Fotograf Magazine

Virtuální panoptikon: falešná zrcadla sociálních sítí

Současné technologie proměnily naše chápání veřejného a osobního prostoru. Virtuální prostředí a online platformy narušily princip, který ještě donedávna materializovala architektura, kdy byl interiér chápán jako místo pro soukromí a exteriér pro vztahy s okolím. Když byl v roce 2004 spuštěn Facebook, o rok později YouTube a v roce 2010 Instagram, došlo ke změně paradigmatu lidského chování. Publikace Public, Private, Secret: On Photography and The Configuration of Self kurátorky Charlotte Cotton doprovází stejnojmennou výstavu, která v červnu 2016 otevřela nové muzejní prostory v International Center of Photography (ICP) v New Yorku. Kniha stejně jako expozice reflektuje, jak jsou fotografická a další obrazová média užívána na virtuálních
platformách a jak následně působí na naši identitu a chování – online i offline – a kde je hranice mezi soukromým a veřejným životem.

Kniha Charlotte Cotton představuje převážně severoamerický pohled na tento globální fenomén. Spolu s dalšími autory a umělci se zabývá aktuálním tématem identity ovlivněné osobním užíváním sociálních médií, korporátním i vládním monitorováním a vývojem obrazových a komunikačních technologií. V úvodní eseji zmiňuje paradox, že i přes naše hlasité domáhání se práv na ochranu osobních údajů se sami na sociálních médiích vystavujeme. Slovy Marisy Olson to je „přetahovaná mezi touhou se ukázat a touhou být chráněn“.

Naše soukromé životy jsou neustále vrhané do nekonečného procesoru metadat korporací, které sbírají naše data a zpracovávají je za účelem zisku. V době globálního kapitalismu mizí hranice mezi sdílením a sledováním. Soukromí se stává veřejným a veřejné informace jsou utajované pro následnou manipulaci ze strany korporací. Dan Bustillo se ve svém textu ptá, jestli zažíváme kolonialismus globální telekomunikace. Jon Rafman vysvětluje, že „představa o Googlu jako ‚neutrální‘ korporaci je klamná; Silicon Valley kontroluje, jak jsou data sbírána, organizována a spotřebovávána online. Google, jako celý internet, je revoluční a totalitní zároveň.“

Kromě monopolního zacházení s daty se také vytváří jednotné chování a chtíče. David A. Banks ve svém textu uvádí teorii sociologů Jabera F. Gubriuma a Jamese Holsteina, že naše „já“ není statickou identitou, ale skládá se jako příběh a mění se podle svého okolí a obecenstva. Virtuální svět je tedy platformou pro performance a chování na sociálních sítích se dá brát jako jakýsi rituál v „postindividuální“ kultuře. Navíc se z pohledu korporací z našich dat stávají algoritmy a technologie tak z naší totožnosti dělají něco měřitelného. I z pohledu uživatele například takzvané memes a GIFy podobně přeměňují významy a pocity do pochopitelných zkratek.

Kniha spolu s výstavou představuje kritický a kreativní přístup umělců a teoretiků vůči obrazovým a digitálním technologiím. Jejich praxe přispívá k reflexi fungování, významu a vlivu těchto technologií. Nancy Burson v organizaci Experiments in Art and Technology (EAT) založené Robertem Rauschenbergem spolupracovala s expertem na počítačovou grafiku a poté se v Media Lab na MIT podílela na metodě „facial morphing“, která se postupně vyvinula ve vědecký nástroj, díky němuž Burson pomáhala FBI při hledání pohřešovaných osob. V rámci instituce ICP byl spuštěn také edukativní program New Media
Narratives, ve kterém studenti experimentují se starými i novými médii a interaktivními platformami a hledají příležitosti pro angažovanost a zviditelnění palčivých společenských otázek.

Publikace Public, Private, Secret upozorňuje na nejasnou hranici mezi veřejnou a soukromou sférou dnešního virtuálního života a zhodnocuje problematickou povahu zobrazování a vizibility. Zároveň zdůrazňuje vlastnosti fotografického umění, které může podpořit hledání nových způsobů pro vytváření empatie mezi divákem a jeho zobrazeným okolím nebo formování jeho vzt ahu s vlastní identitou a pocitu autonomie.

 

Cotton, Charlotte. Public, Private, Secret: On Photography and The Configuration of Self. New York: Aperture Foundation, 2018. ISBN 978-1597114387.

Adéla Janíčková

#33 investigace

180 

Skladem