Fotograf Magazine

[ref]Text Slovo jako slovo je použit z Valochova autorského strojopisu o velikosti A4 Malá pocta Bohumile Grögerové, 1982.[/ref]Od počátků Valochova aktivního bytí v uměleckém světě je jeho autorská tvorba neoddělitelně spjata s kurátorskou či teoretickou činností, de facto jedna utváří druhou. Jak Valoch sám uvádí, při psaní teoretických textů vycházel ze svých zkušeností a snahy vyložit ostatním díla umělců, jimiž byl nadšen. A tak následující charakteristika v zásadě platí pro Valocha výtvarníka, ale i také básníka, kurátora, kritika, hudebníka, teoretika i sběratele či pedagoga – ve Valochově osobě se tyto činnosti ovlivňují a často splývají. Valochovým světem je reflexe jazyka, jeho obrazové, sémantické i vztahové vazby. Primárně ho zajímá práce mnohotvárným způsobem využívající jazyk geometrie, vizuální a konceptuální poezie, grafická hudba či fónická poezie, konceptuální a postkonceptuální fotografie, instalace (textové i intervenční), akce a intervence v přírodě. To jsou vyjádření, které se v umění objevila či rozvinula v převážně po roce 1945 a rozrušila stávající umělecké kategorie. Pro charakteristiku tvorby Jiřího Valocha je podstatná doba i místo, kdy vstupoval na výtvarnou a literární scénu – situace v Brně šedesátých let byla značně odlišná například od Prahy: Valoch v jednom svém vzpomínkovém textu uvádí, že pro Brno bylo vždy typické hledání jiné formy komunikace.[ref]Jedná se o tzv. „brněnský okruh“[/ref]