Hilla Kurki

Existují jen dva druhy příběhů: od života ke smrti a od smrti zpět k žití. Po smrti sestry jsem měla pocit, že mě uvěznili v předpeklí posmrtného života někoho jiného. Ztratila jsem nejen ji, ale i sebe. Série O ztrátě a lehkosti vypráví příběh o prožívání žalu. Pomocí vlastního těla a sestřiných šatů zkoumám vztah mezi vzpomínkami a jejich materiální podobou. Mohou mít předměty pocity? A můžeme se k těmto skrytým emocím dostat interakcí s jejich materiálností?

Šaty představují hmotné symboly smutku. Jak ukázala již Louise Bourgeois, textilie nejsou jen měkké, ale i silně ženské. Stříhání máme u nás v rodině: generace žen rozstřihávala oblečení zesnulých na souvislé vlákno, z kterého pak tkaly koberce. Prostřednictvím stejného stříhání se znovu rodím i já. Světlo na snímcích se pohybuje s východem slunce a jejich série odhaluje nahé tělo, hru mezi zranitelností a silou.

Objednejte si číslo Fotograf Magazine #29

Hilla Kurki, Svlékání smutku, 2013, pigmentový tisk, rámováno 25 × 38 cm, edice 5 + 2 AP © umělkyně, se svolením Gallery Taik Persons
Hilla Kurki, Moje hromádka, 2013, pigmentový tisk, rámováno 40 × 56 cm, edice 5 + 2 AP © umělkyně, se svolením Gallery Taik Persons
Hilla Kurki, Držet, 2016, pigmentový tisk, rámováno 36 × 46 cm, edice 5 + 2 AP © umělkyně, se svolením Gallery Taik Persons