Fotograf Magazine

Artpress – rozhovory o fotografii

V průběhu čtyřiceti let zveřejnil francouzský měsíčník Artpress řadu rozhovorů s umělci, kurátory a teoretiky, rozšiřující pohled na současné vizuální umění. Výběr z těchto rozhovorů týkajících se média fotografie vydala redakce tohoto časopisu koncem loňského roku v edici Les Grandes entretiens. Rozhovory jsou tematicky rozčleněny do pěti svazků, jednotlivé rozhovory jsou v knihách řazeny chronologicky podle data jejich zveřejnění. První kniha se odlišuje od ostatních charakterem rozhovorů, některé z nich probíhají mezi dvěma teoretiky nebo historiky fotografie. V ostatních knihách je to vždy rozhovor umělce s teoretikem nebo historikem umění, často přímo spojeným s redakcí časopisu Artpress.

První z pětice knížek se věnuje teorii a historii fotografie. Již v této práci se ukazuje, že současnou fotografii nelze chápat jinak než jako neustále se proměňující a nestálé médium. Konkrétní pojetí fotografie nezávisí vždy přímo na historickém kontextu, ten však hraje ve většině případů důležitou roli. Například Michel Frizot v rozhovoru s Régisem Durandem z roku 1990 poukazuje na význam spojení fotografie nikoli s malířstvím, ale především se sochařstvím (rámování fotografie chápe jako ekvivalent soklu). Také Jeff Wall vychází z přehodnocování historického kontextu a do popředí staví dokumentární tvorbu, například Walkera Evanse (jehož intencí nebyla umělecká fotografie), zatímco fotožurnalismus staví zcela mimo rámec umění. Clément Chéroux poukazuje na význam „lidové“ fotografie (la photographie vernaculaire), provázející toto médium po celou dobu svojí existence, jež hraje důležitou roli v kontextu současného umění.

Subjektivní fotografie je tématem druhé knihy rozhovorů. Časový rozdíl dvaceti let, který dělí rozhovory, také ukazuje na proměnu pohledů na fotografii. Vedle autorů zcela zásadních, jako například Roberta Franka nebo Williama Kleina, jsou zde zastoupeni autoři, jejichž dílo přineslo jisté novum, ale současně i estetické dogma (Ralph Gibbson), nebo autoři, kteří pracují dnes již tradičním způsobem v kontextu současnosti (Antoine d’Agata). Zajímavé podněty do této kapitoly vnáší propojení s filmem. Všechny autory spojuje snaha narušovat model fotografie založený na tradičním pojetí obrazu jako harmonického celku.

V pořadí třetí kniha rozhovorů nazvaná (Post-)dokumentární strategie spojuje tak rozdílné autory, jakými jsou například Allan Sekula, Gilles Saussier, Bernd a Hilla Becherovi, Luc Delahay nebo Taryn Simon. Rozhovory otevírají prostor pro diskusi rozšiřující pohled na současnou fotografii. Například Taryn Simon reaguje na změny v politicko-ekonomické praxi. Jedním z postupů je simulace archivu a jeho využití v rámci vlastní práce. Důležitý je rovněž rozhovor s Allanem Sekulou, jedním z mála představitelů skutečně funkční kritické post-konceptuální praxe (re-aktualizace dokumentární fotografie). Současně se také můžeme dozvědět zajímavé detaily a upřesnění (například skutečnost, že Becherovi přisuzují každé stavbě určitý konkrétní zvuk).

Konstrukce fotografického obrazu tematicky zastřešuje čtvrtou knihu. V rozhovoru s Philipem-Lorcou diCorciou se často objevuje otázka reality a fikce, otázka dnes znovu objevená, spojená s příchodem digitálních technologií. DiCorcia kombinuje kinematografické postupy, pracuje s nahodilostí i autenticitou (fotografované postavy často netuší, že jsou snímány), jeho práce přesahují kategorii pouhé konstrukce. Andreas Serrano se zabývá kontradikcí fotografie například mezi estetikou a významem, abstrakcí a reprezentací, diskutuje se zde především jeho kontroverzní práce z 80. let. Cindy Sherman v rozhovoru s Catherine Francblin rekapituluje a upřesňuje východiska a cíle své práce. Zajímavá je její reakce na nepochopení nebo nesprávnou interpretaci svých portrétů (Centerfolds) – původně určených pro časopis Artforum – jak publikem, tak rovněž odbornou kritikou.

Poslední díl obsahuje rozhovory shrnuté pod pojem experiment. Nejstarší rozhovor s Joanem Fontcubertou neztrácí na aktuálnosti ani po dvaceti letech. Jeho projekt reagující na „zmizení“ kosmonauta Ivana Istochnikova se týká obecné úvahy o manipulaci, o paměti a svědomí. Alain Fleischer v rozhovoru s Catherine Millet poukazuje na rozdílnou povahu textu a obrazu a rovněž na rozdíl mezi fotografii a filmem.

Wolfgang Tillmans v rozhovoru s Étiennem Hattem uvažuje o svém vztahu k inovativním postupům a současným technologiím. Digitální snímky, zaplavující svět nepřeberným množstvím obrazů, mohou přiblížit detaily plné podrobností, jež jsou lidskému oku jinak nedostupné. Tillmans uvádí, že je mu nepříjemné být konfrontován s vlastní neschopností rozumět všemu, co prostřednictvím těchto obrazů vnímá. U jiných autorů je fotografický experiment spjat s neustále se měnící technologií fotografického obrazu. Například Thomas Ruff ve své práci ma.r.s. využívá převzaté černobílé fotografie pořízené satelitem, které upravuje pomocí digitální technologie tak, že jim dodává charakter autentické barevné fotografie. Jak Ruff uvádí, zkoumání fotografie je pro něj důležitější než fotografování.

Edice věnovaná fotografii otevírá řadu otázek, které rozhodně stojí za pozornost.

 

Štěpán Grygar

 

 

Artpress, edice Les Grandes entretiens / Velké rozhovory: La Photographie. Des histoires / Fotografie. Dějiny, 2016. 

Artpress, edice Les Grandes entretiens / Velké rozhovory: La Photographie. Écritures subjectives / Fotografie. Subjektivní texty, 2016. 

Artpress, edice Les Grandes entretiens / Velké rozhovory: La Photographie. (Post-)documentaires / Fotografie. (Post-)dokumenty, 2016. 

Artpress, edice Les Grandes entretiens / Velké rozhovory: La Photographie. L’image construite / Fotografie. Inscenované snímky, 2016. 

Artpress, edice Les Grandes entretiens / Velké rozhovory: La Photographie. Expérimentations / Fotografie. Experimenty, 2016.

#29 kontemplace

180 

Skladem