Fotograf Magazine

Fotografe ve věku své technické reprodukovatelnosti a její přesahy

Kniha The ‘Public’ Life Of Photographs je prvním svazkem edice založené na spolupráci mezi MIT a Ryerson Image Centre (RIC) v Torontu. Ačkoliv to v knize není zmíněno, její obsah vychází ze stejnojmenné konference, která se konala v roce 2013 právě v RIC.

Tematicky se kniha zaměřuje na mobilitu fotografických obrazů a jejich působení ve veřejném prostoru, avšak již z umístění slova ‘public’ v názvu knihy do uvozovek lze odvodit, že toto souhrnné rámování textů bude ve vztahu k “veřejnému” značně otevřené. Podobně otevřené je i spektrum případových studií (členěných do tří kategorií fotografie v masové kultuře, vizuální komunikaci a umění), které se rozpíná od využití fotografie v masové kultuře 19. století přes problematiku symbolického čtení fotožurnalismu či pozice fotografie v instituci soudního procesu, specifické způsoby šíření fotografie pro široké publikum a její využití jako nástroje takovéto distribuce (produkce reprodukovatelných výstav) až po začlenění barevné fotografie do diskursu fotografie umělecké, využití fotografie při zkoumání hranic veřejného a soukromého v konceptuálním umění nebo začlenění vernakulární fotografie do sbírek muzea umění. V tomto rozsahu pak můžeme jako klíčové body identifikovat především problematiku reprodukovatelnosti, masové distribuce a funkci fotografie v nejrůznějších oblastech jejího použití.

První dva texty svůj zájem soustředí převážně okolo reprodukovatelnosti fotografie v rámci jejího rozvoje v 19. století a jsou klíčové pro uchopení celé knihy. První z nich, „Making Photographs Public“ od Joela Snydera, reflektuje genealogii pojmu reprodukce v diskursu fotografie a následně kriticky hodnotí jeho použití u Waltera Benjamina. Upozorňuje nejprve na Benjaminovo užívání tohoto pojmu v příliš širokém významu a následně na související přehlížení produktivních aspektů fotografie. Tento rozbor provádí na pozadí vývoje možností masové reprodukovatelnosti samotné fotografie, která, jak se často mylně domníváme, nebyla v prvních desetiletích její existence zcela možná. Snyder nás zde uvádí do problematiky historie tiskových technik reprodukujících fotografie v masovém měřítku. Na to plynule navazuje text Geoffrey Batchena, zaměřený právě na transformaci fotografického obrazu do jiných médií, především grafiky. Až v této transformované podobě můžeme mluvit o masové a globální distribuci rané fotografie a Batchen tak upozorňuje na odtržení fotografického obrazu od samotné fotografie. Toto odtržení, navzdory jeho obvyklému spojení především s digitalizací, můžeme sledovat i v počátcích fotografie a Batchen nám tak ukazuje spojnici současného vývoje fotografie s její historií. V souvislosti s rozvojem těchto masových reprodukčních technik dále poukazuje na jejich příznačné propojení s rozvojem konzumního kapitalismu a v konkrétním případě jeho zájmu i na propagandu britského impéria. Batchen tak klade důraz nejenom na historii fotografie založenou na jejím ukotvení v rámci politického, sociálního a ekonomického kontextu, ale argumentuje i ve prospěch přijetí hybridních fotografických obrazů a historie jejich produkce do dějin fotografie.

Kromě představení některých specifických epizod z působení fotografie nebo jejich “práce”, jak bychom mohli říct s Romanou Javitz, dlouholetou vedoucí Picture Collection v newyorkské veřejné knihovně, je právě zaměření se na dějiny fotografie jako kontextuální problematiku pracující mimo hermetický prostor mediální specificity a s mobilitou fotografických obrazů napříč různými médii a diskursy tím, co lze považovat za nejpřínosnější argument celé knihy.

 

Jan Kolský

 

 

GERVAIS, Thierry (ed.). The „Public“ Life of Photographs / „Veřejný“ život fotografií. Cambdridge: The MIT Press, 2016. ISBN: 9780262035194

#29 kontemplace

180 

Skladem