Fotograf Magazine

scott hammod

Pohledu do krajiny sluší často němý komentář.  Lidskému pohnutí připomíná, jak dokáže být tato suverénní kulisa   vřelá, ale  také  netečná  ke všem zvykům či emocím, které si  pozorovatel před  rozlehlý horizont přináší.  Krajina většinou svádí  zrak k milosrdnému polštáři  předem známého čtení, které  může chránit  i před obavou,  jak dlouho bude  mít monumentální reliéf  účast na našich pocitech. Pohled se často  uchyluje k  předem připraveným významům, v nichž se proměny horizontu, obrácené k bezpečí společných znaků, náhle uklidňují.  Neúplnosti lidského očekávání se rozpouští v rozlehlém prostoru i zvláštním způsobem  ve střídání pohybu, chůze   a  nedlouhých  přestávek určených pro „samotný“ pohled.   Přívětivé klima vybízí k protažení kroků  a  trpělivé přípravě  pro podívanou s patřičnými akcenty.

Chcete-li si přečíst celý článek, musíte se přihlásit.

Přihlásit