Karolina Wojtas
Je libo hotdog se zubní pastou?
Polská autorka Karolina Wojtas se při vzniku svých fotografií a instalací nepochybně dobře baví. To se obvykle příliš neslučuje s hloubkou úvah, které její fotografie sugerují. Přesto jsou její fotografie právě toto: tekutá směs různě přelévaného humoru, bizarnosti, kanadských vtípků, dětského humoru i šikany.
Karolina Wojtas prozkoumává svět dětské zábavy, ale i smutku, po- chybností o sobě, krutosti a traumat. Mnohoznačně ohledává svět dozoru, nátlaku, výchovy, trestů i týrání, ale také sebepoškozování, srážek s výchovou dospělých. Přitom intuitivně své fotografie nechává prostupovat s instalací, videem a akcí. Série fotografií také přetváří v objekty nebo je kolážuje na svém webu.
Karolina Wojtas je posledních pár roků viditelnou stálicí řady festivalů a přehlídek, ocenění i školních výstav, neboť současně studuje fotografii na vyšší škole v Lodži i Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Nyní kupříkladu vystavuje na festivalu Noorderlicht. Její fotografie totiž přesně zapadají do festivalového tématu: Generation Z. Pozorně sleduje svět svého plnoštíhlého, o třináct let mladšího bratra. Ten se na jejích fotografiích stává dočasným objektem, je inscenován, mnohokrát umírá nebo podstupuje nejroztodivnější ponížení i muka: „Až do třinácti let jsem byla jedináčkem. Kdykoli se mě ptal někdo z mých rodičů, zda bych si přála mít sourozence, říkala jsem jim: ‚Vezmu sekeru, zabiju to děcko a potom ho sním.‘ Jednoho dne se objevil a my jsme zahájili naši válku. Teď mi je dvacet tři a válka stále trvá, nic se nezměnilo. Rozhodli jsme se tedy zdokumentovat některé naše bitvy a triky. Sourozenci z celého světa, naučte se, jak bojovat!“ Napsala mi Karolina Wojtas k jejímu současnému, dosud nedokončenému projektu We Can’t Live. Výsledkem má být internetový kurs, jak najít lásku, a fotografie mají ukazovat různé romantické situace. Jak se zhmotňuje láska do našich skutků, konání a artefaktů, které vytváříme nebo nakupujeme. Autorka přitom využívá vizualitu amatérských internetových fotografií a projekt postupně zveřejňuje na svých webových stránkách. Právě ty jsou nepochybně, vedle časově omezených instalací v galerii, ideální platformou, jak své neustále proměnlivé práce prezentovat. Zde také projekt uvádí statementem: „Vážení vlastníci sourozenců. Zůstaňte silní a nepřestávejte bojovat o svou pozici. Ukažte těm průměrným tvorům, kteří jsou také z těla a krve vašich rodičů, že nejhorší noční můry, které se jim mohou zdávat, jsou jen pohádkou ve srovnání s tím, co pro ně dokážete vymyslet vy.“
Tomáš Pospěch
KAROLINA WOJTAS je fotografka. Studuje na Státní vyšší škole filmové, televizní a divadelní L. Schillera v Lodži a na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Žije v barevném světě experimentu a nekončící zábavy. Čerpá z dětské fantazie a vzpomínek. Inspirovat ji může nepořádek v dědečkově zahradě nebo velká skluzavka. Je nemožné rychle projít jejími výstavami, někdy jsou pokryty třpytkami nebo balonky, ale můžete se na nich cítit jako dítě – hrát a čmárat. Samostatně vystavovala na TIFF festivalu ve Vratislavi, na FotoArtFestivalu v Bielsko-Białej, v galerii F7 na Měsíci fotografie v Bratislavě a v galerii Naga ve Varšavě. Vyhrála hlavní cenu v soutěži ING Unseen Talent Award 2019.
TOMÁŠ POSPĚCH je docentem na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a kurátorem sbírky fotografie UPM v Praze. Rovněž založil nakladatelství PositiF.
















#37 Nerovný terén
Skladem
Content
- ––– Intro
- Setkání na nerovné půdě
- ––– Téma
- BREAK IT UP, MY LOVE
- ––– Projekt
- Lukáš Hofmann
- Gábor Dóka
- Jonáš Strouhal
- ––– Profily
- Pavlína Fichta Čierna
- Gabriele Stötzer
- Taro Karibe
- Sidsel Meineche Hansen
- Alžběta Bačíková
- Karolina Wojtas
- Heji Shin
- Karol Radziszewski
- ––– Rozhovor
- O vyprávění příběhů, přisvojování minulosti a queerování historie: Rozhovor Hany Buddeus s Karolem Radziszewským
- ––– Wanted
- Kvet Nguyen
- Edgar dos Santos
- Julie Hrnčířová
- ––– Teorie
- Zrod pozpátku - Obrazy porodu v současném umění a Labour Candice Breitz
- ––– Profil instituce
- Centrum současného umění (CCA-T)
- ––– Výstava
- instant theory
- ––– Recenze knih
- Masculinities: Liberation through Photography
- Photobook Belge: 1854-Now
- Dispersed Contact
- The Handbook of Photographic Studies
- The History of Belarusian Photography
- The Photobook in Art and Society
- ––– Autorské knihy
- Surveillance: A Typology of Oppression
- Kochi Nights
- American Origami
- 404 Not Found
- T6031-T6061-T8001
- If I Saw that in a Gallery, I Would Say, this is Art
Archiv
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét