Fotograf Magazine

„Pokud jste byli konceptuálními umělci koncem šedesátých nebo počátkem sedmdesátých let, bylo víceméně jedno, co jste dělali, hlavně toho nesmělo být moc a museli jste všechno řádně zdokumentovat,“ řekl kdysi kritik Peter Schjeldahl…

[ref]Text Slovo jako slovo je použit z Valochova autorského strojopisu o velikosti A4 Malá pocta Bohumile Grögerové, 1982.[/ref]Od počátků Valochova aktivního bytí v uměleckém světě je jeho autorská tvorba neoddělitelně spjata s kurátorskou či teoretickou činností, de facto jedna utváří druhou…

Evropské myšlení si v osvícenské době, jejíž vliv sahá až do současnosti, představovalo tělo jako dobře seřízený biologický stroj. Od té doby koncepce těla prošla dramatickými změnami až k představě těla jako dutého povrchu pokrytého kůží („tělo bez orgánů“)…

Výchozím bodem drobného pozorování a krátkého zamyšlení se nad povahou díla Rudolfa Sikory (1946) by mohl být právě jeho autoportrét nazvaný Ne! Ne! Ano? (1980). Obsahuje hned několik nosných vrstev rezonujících během čtyř dekád pulzujícím celkem dosavadního autorova díla…

Předpokladem práce americké umělkyně Shannon Ebner není dílo Eda Ruschae, jak bylo často připomínáno, ale spíš jeho interpretace, kterou začátkem devadesátých let představil Yves-Alain Bois…

V roce 2011 se na veletrhu umění Art Basel setkalo na pozvání Hanse Ulricha Obrista několik umělců a architektů u kulatého stolu s tématem Umělec jako urbanista. Během poslední dekády se podobná setkání významných kurátorů, kritiků a kulturních producentů stala takřka povinnou součástí veletrhů, jakýmsi pozlátkem teorie, které zakrývá prostou podstatu obchodu s uměním, na které každý „art fair“ stojí…