Fotograf Magazine

Rozhovor s Rudolfem Sikorou

Koncept, znak a fotografie v atmosféře sedmdesátých let

Na titulní straně tohoto čísla uveřejňujeme Vaši autotypii nazvanou Změstaven III (1970, autotypie, papír, 700x500mm, majetek autora), její vznik o jeden den předcházela stejnojmenná akce Z města ven, která se konala ve městě Zvolen a jeho bezprostředním okolí. Vaše tehdejší koncepty byly doslova prostoupeny aktuálními ekologickými, v širším pojetí environmentálními, otázkami, prozradíte mi více o samotné akci i o jejím myšlenkovém podhoubí?

Akce Z města ven se uskutečnila na Štědrý den vánoční roku 1970 v rámci většího projektu Gaudium et pax. K účasti na něm mě i ostatní umělce vyzval Milan Adamčiak (Intermediální usilování Milana Adamčiaka v druhé polovině šedesátých let patřilo podle slov Jiřího Valocha jak ke grafické hudbě, tak k vizuální poezii.) Znaky – šipkami jsem intervenoval nejprve do městské krajiny a později jsem v jejich směru spolu s ostatními doslova unikal z města do volné přírody. Červeným pigmentem jsem do bílého sněhu pomocí síta a šablony zaznamenal devět šipek – devět zastavení. Měl jsem tehdy úžasné štěstí, napadl čerstvý bílý sníh a jeho bělost ještě podtrhovaly šedé smogové mraky nad městem Zvolen. Červený pigment byl silným vizuálním vstupem do krajiny a šipky samotné tím kontrastem získaly ještě větší naléhavost. Celou akci dokumentoval přítel a amatérský fotograf Ladislav Paule (viz Z města ven, záznam akce Ladislav Paule, 1970, devět fotografií, papír, 30 x 40 cm, majetek autora). Bylo mi tehdy čtyřiadvacet let, nasával jsem aktuální filosofické i vědecké texty doslova jako houba. Nejprve jsem čistě intuitivně, později i vědomě, navázal na celosvětové environmentální hnutí. (V roce 1969 bylo například založeno hnutí Greenpeace, v roce 1970 se poprvé slavil Den Země. Rok 1970 byl také vyhlášen Rokem ochrany ovzduší.) Přemýšlel jsem tehdy často o vztahu lidstva – civilizace k přírodě, o krajině, zemi a vesmíru. Ptal jsem se sám sebe i ostatních, jaký dopad má a bude mít naše bytí na nejbližší i vzdálené okolí. Přiznám se, že mě i mou tehdejší tvorbu v raných sedmdesátých letech nejvíce oslovil samizdatový překlad knihy Meze růstu (Maedows a spol.), která obsahovala závěry jednání tzv. Římského klubu z roku 1968. Tato kniha se ke mně dostala s nepatrným zpožděním v polském samizdatovém překladu přes teoretika Tomáše Štrausse.

To read the entire article you must log in.

Log in

Ne! Ne! Ano?, (spolupráce T. Hojčová), 1980, 3 fotografie, papír, 300 x 300 mm (každá), SNG Bratislava
Ne! Ne! Ano?, (spolupráce T. Hojčová), 1980, 3 fotografie, papír, 300 x 300 mm (každá), SNG Bratislava