Fotograf Magazine

The AIPAD Photography Show New York 2015

Vetrh AIPAD se letos v polovině dubna uskutečnil už po pětatřicáté. Po dlouhá léta byl nejvýznamnějším ze všech veletrhů s uměleckými fotografiemi, ale mladší Paris Photo ho předčilo jak v počtu návštěvníků (loni jich mělo téměř šedesát tisíc oproti dvanácti tisícům návštěvníkům newyorského konkurenta), počtu vystavujících (143 galerií plus 26 nakladatelství a antikvariátů v Paříži oproti 89 vystavovatelům v New Yorku) a samozřejmě i v grandióznosti Velkého paláce na Champs Elysées, s nímž bývalá armádní zbrojnice na Park Avenue, kde newyorské veletrhy už dlouho probíhají, nemůže soutěžit. Navíc The AIPAD Photography Show se nezúčastňují největší globální galerie současného umění typu Gagosian či Thaddeus Ropac, které se podařilo získat na Paris Photo i jeho satelitní veletrh Paris Photo Los Angeles.

Přesto však AIPAD Photography Show si drží své zásadní místo na trhu s uměleckými fotografiemi. Je to samozřejmě dáno i významem jeho pořadatele – Asociace mezinárodních dealerů fotografického umění (The Association of International Photography Art Dealers), založené v roce 1979 s cílem sdružovat přední fotografické galerie z celého světa, které se zavazují dodržovat přísná pravidla při prodeji fotografií, například uvádět pravdivé informace o jejich autorství, době vzniku negativu i pozitivu, provenienci apod. Každý kandidát členství, ať galerie či soukromý dealer, musí mít za sebou nejméně pět let úspěšné praxe a musí být doporučen několika stávajícími členy. V současnosti má AIPAD 122 členů, ale samotného veletrhu se pravidelně zúčastňují zhruba jenom dvě třetiny z nich. Pro některé, zvláště ty z Evropy, je účast na výstavě v New Yorku příliš nákladná (letos to bylo při vysokém kurzu dolaru ještě dražší než v minulých letech), některé newyorské galerie zase předpokládají, že návštěvníci veletrhu do nich stejně zavítají. Letos se proto na veletrh dostali všichni zájemci, ale bylo to na úkor velikosti stánků. Ani ty nejvýznamnější galerie jako Howard Greenberg či Edwyn Houk tak neměly skutečně rozsáhlé expozice s prostorem pro větší množství velkoformátových fotografií či různých multimediálních instalací od současných autorů. Naopak mnoho galerií vedle fotografií přímo na stěnách stánků nabízelo další desítky zapaspartovaných snímků v různých stojáncích a krabicích.

Na newyorském veletrhu se nestály několikahodinové fronty na vstupenky jako na Paris Photo ani se to tam nehemžilo desítkami hollywoodských hvězd jako na Paris Photo Los Angeles (i když mezi návštěvníky se také některé objevily – třeba Jessica Lange nebo Blythe Danner). Zato tam bylo mnoho kurátorů fotografických sbírek z významných muzeí a sběratelů. Mohli si vybírat ze skutečně bohaté nabídky především klasických fotografií. Jako obvykle v mnoha galeriích byly stejné nebo podobné fotografie od stejných autorů, jenom se někdy lišily ve velikosti, odstínu papíru a rozdílu let mezi vznikem negativu a pořízením zvětšeniny. A samozřejmě v ceně. Více než třicet galerií nabízelo fotografie Andrého Kertésze, ve dvou desítkách stánků byla k mání díla Henriho Cartiera-Bressona nebo Ansela Adamse, o polovinu méně galerií mělo Sudkovy práce. AIPAD není primárně pro mladé nadšence umění, kteří vyhledávají novou, progresivní, dosud neviděnou tvorbu, ale pro sofistikované sběratele, kteří umějí ocenit kvalitu a vzácnost konkrétní zvětšeniny známé fotografie. Mnohé návštěvníky proto nadchnul například stánek Scott Nichols Gallery ze San Francisca, která vystavovala dvanáct různých pozdějších zvětšenin ikonického krajinářského snímku Východ Měsíce nad Hernandezem od Ansela Adamse. Bez ohledu na to, že sám autor je chtěl zničit, protože zjistil, že použil vadný fotografický papír. Jiní zase jásali nad dvěma nezvykle velkými zvětšeninami Kočující matky od Dorothey Langeové ve stánku oaklandského obchodníka Richard Moorea, vzácnou dobovou zvětšeninou neméně proslulé Weegeeho fotografie davu lidí na pláži Coney Islandu z roku 1940, kterou dealer Henry Feldstein nabízel za 150 000 dolarů, nebo nad vintage printem fotografie Roberta Franka Canal Street v New Orleans, prodanou v Howard Greenberg Gallery za 275 000 dolarů. Mezi vyhledávanými klasiky světové fotografie se neztráceli ani Češi František Drtikol, Jaromír Funke, Jaroslav Rössler či Josef Sudek, i když žádný z nich nebyl zastoupen výjimečně kvalitními díly. Několik galerií dokumentovalo trvale vrůstající ceny fotografií Josefa Koudelky – například Stephen Daiter Gallery z Chicaga nabízela jeho fotografii koně z roku 1968 za 40 000 dolarů. Žádná česká galerie se veletrhu nezúčastnila, ale i díla našich autorů střední a mladší generace byla zastoupena prostřednictvím italské galerie Paci Contemporary, která vedle složitě inscenovaných výjevů od Američanky Sandy Skoglund vystavovala řadu geláží a složitých fotograficko-skleněných objektů od Michala Macků, a pekingské see+ Gallery, nabízející třeba fotografie Ivana Pinkavy, Terezy Vlčkové a Václava Jiráska. Z aktuální mezinárodní scény velkou pozornost vzbudily například nové velkoformátové krajinné fragmenty od Kanaďana Edwarda Burtynského, „arbusovské“ portréty Rusa Nikolaje Bachareva, kterého mezi hvězdy fotografického nebe vyneslo především minulé Benátské bienále, nebo vtipné parafráze slavných portrétů od Sandro Millera, vzniklých ve spolupráci s hercem Johnem Malkovichem, který se převtěloval do postav známých z děl Arbusové, Avedona, Halsmana nebo Penna.

Kdo čekal, že na The AIPAD Photography Show uvidí mnoho děl z oblasti konceptuální či intermediální tvorby, musel být asi zklamán. Zato sběratelé vintage printů si svůj akcent na kvalitu autorských originálů mohli během veletrhu potvrdit na výstavě Objekt: fotografie. Moderní fotografie ze sbírky Thomase Walthera, 1909-1949, která právě probíhala v newyorském Muzeu moderního umění. Nás může těšit, že mezi 341 díly z jedné nejvýznamnějších soukromých sbírek, kterou MoMA získalo do svých fondů v roce 2001, byla skvěle zastoupena česká avantgarda pracemi Jaromíra Funkeho, Jaroslava Rösslera, Františka Vobeckého, Alexandra Hackenschmieda, Jindřicha Štyrského, Jiřího Lehovce, Jaroslavy Hatlákové a Adolfa Navary. Mnoho z nich prošlo galeriemi, které se pravidelně zúčastňují veletrhu AIPAD.

Vladimír Birgus

#25 populární hudba

180