Fotograf Magazine

Peter Župník

Praha. Začátek 80. let.Přicházímjako student FAMU z východu Československa. Prahu neznám, pohlcuje mě úplně vším. Hodně se procházím, hltám očima různá místa a zákoutí, která mě oslovují. Je divná doba, hodně věcí nefunguje normálně. Mám rád noc, město je klidné, skoro všichni jsou doma, brzo ráno začíná práce. Noční život existuje pro návštěvníky a německé turisty. Nevyhledávámho.Začínámfotografovat stopy lidských činnostía času.Fascinuje mě schopnost bleskového světla, které jakoby obnažuje, zvýrazňuje a nastoluje nový řád kontrastů.Procházímse nočnímměstem, které známze dne, dívámse bleskovýma očima. Tuším, co prudké světlo odhalí. Hledám symboly a tvary, zásahy do obyčejných věcí. Hledám také svoji fotografii, kompozici banalit, řád chaosu, nechávám se vést naprosto volně svým pohledem a pocitem. Pak sbírámvškerou odvahu a fotografuji chodce, které potkávám.Snažímse zachytit různé typy lidí. Nehledám senzace ani tabu noční socialistické metropole. Zde nestíhámobraz komponovat, jsemrád, že v té tmě stíhámzaostřit.Časemblesk úplně odkládám a mé fotografické zájmy se přesouvají jinam. Část fotografií s lidmi využívám pro cvičení dokumentární fotografie.

To read the entire article you must log in.

Log in

Peter Župník, Brána nikam, 1983
Peter Župník, Východ/Západ, 1983

#15 praha

150