Fotograf Magazine

Malými uličkami neproudí lidé, ale dějiny

Pražský rozhovor s filozofem Miroslavem Petříčkem

Jak dnes můžeme definovat město? Jistojistě se dá říct, že zaběhnuté srovnání město versus venkov již nefunguje. Venkov ztratil svou primárně zemědělskou funkci, není vlastně opozitem města.

To je pravda. Ale historicky vzato fenomén města jakožto významného znaku moderní doby byl již z pohledu prvních sociologů mimo protiklad venkova. Byl to jev svého druhu a čím hlouběji jej analyzovali, tím víc se onen kontrast vytrácel. Zajímali se především o to, jak se tu projevují hlavní znaky modernity, což do jisté míry platí až do dnešní doby. Vyjevuje se tu moderní svět se vším svým zmatkem a chaosem. Když Simmel analyzoval velkoměsto – Großstadt už je skutečně něco jiného než město – pozoroval na sebe narážející neurotiky, všímal si velké hustoty obyvatel, při níž se nejde vyhnout fyzickému kontaktu s druhým člověkem. Z toho – a i z faktu, že se tu lidé touží prosadit – vznikají neurózy. To se dá říct i o Praze, jejíž středověký půdorys už nedává lidem moc možností, kam utéct.

Chcete-li si přečíst celý článek, musíte se přihlásit.

Přihlásit

Alena Kotzmannová, ze série Klasika, 2001–4

#15 praha

150