Fotograf Magazine

Tomáš Moravec

Pozměněný výklad

Striktní spojování uměleckých projevů ve veřejném prostoru se sociálně nebo institucionálně kritickými postoji už dnes působí spíš jako klišé. Je jistě mnoho fotografů a vizuálních umělců, kteří v rámci své práce využívají veřejný prostor jako místo, kde mohou nejlépe formulovat svou výpověď a poukázat na problematická místa v rámci fungování společenských a institucionálních mechanismů. To ostatně dokládá i výběr, zejména zahraničních autorů, v tomto čísle časopisu Fotograf. Velká část tvůrců dle mého soudu vystavuje své práce ve veřejném prostoru spíše proto, že považuje za přirozené prezentovat svá díla v prostředí, s nímž jsou v bezprostředním kontaktu, které je zdrojem jejich inspirace. Zacházení s veřejným prostorem tak vnímají spíš jako nutnost, ať už ve snaze zorientovat se v něm nebo se vůči němu vymezit, pochopit jeho mechanismy, prozkoumat je, eventuálně využít ve svůj prospěch. Otázky spojené s funkcí a funkčností galerií jako míst vymezených pro prezentaci umění tak nevnímají v rámci své tvorby jako prioritu. Stavět obecně akceptované výstavní prostory galerií různého typu a prostor mimo ně do protichůdných pozic proto není úplně na místě. Tvorba celé řady umělců dokazuje, že domnělá hranice mezi nimi je mnohem prostupnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

To read the entire article you must log in.

Log in

Rozdělovací, 2012
Rozdělovací, 2012