Fotograf Magazine

Časopisy umělců a umělecké časopisy

 Prestižní nakladatelství M IT v loňském roce vydalo obsáhlou knihu Gwen Allen, historičky umění ze sanfranciské státní univerzity, věnovanou časopisům vydávaným umělci (Artists´ Magazines). Vybraná periodik a jsou charakteristická tím, že nebyla klasickými informačními zdroji referujícími o aktuálním dění v galeriích. „Na stránkách časopisů vydávanýc h umělci jste se mohli dočíst o projektech, které jinde než na jejich stranách neexistovaly,“ říká autorka a zdůrazňuje, že samy časopisy se staly novým uměleckým médiem, či přesněji novým výstavním prostorem vymezujícím se vůči komercializaci podléhajícím galeriím. 

Allen dělí knihu do osmi tematických kapitol (např. časopis jako médium), která každá popisuje činnost jednoho výrazného titulu (např. Aspen) v době svého fungování (např. 1965–1971). Časový rozsah knihy je vymezen 60. až 8 0. lety 20. století a společným rysem představených periodik se stal zájem o konceptuální umění. Prvním představeným titulem je časopis Artforum, tedy list, jenž se postupem času st al součástí středního proudu financovaného reklamou komerčních galerií a ovládaný formalisty okolo Clement a Greenberga. Dále se již Allen věnuje časopisům stojícím mimo mainstream Aspen, 0 to 9 , Avalanche, Art-Rite, File, Real LifeInterfunktionen, o nichž všech lze tvrdit, že se vůči Artforu vymezovaly. Výčet titulů naznačuje, jak široký rozptyl zájmů kniha pokrývá. Úvahy o přesazích k poezii a hudbě i politické angažovanosti Allen elegantně propojuje s formální analýzou periodik, která někdy zůstala věrná tradičním tištěným listům (Avalanche), jindy získala podobu krabiček, v nichž „čtenář“ nalezl také filmy, známky, či zvukové stopy (Aspen).

Důležitým zdrojem informací jsou pro Allen rozhovory a vzpomínky redaktorů a lidí blízkých časopisům. Na stránk ách publikace tak ožívá to, co autork a označuje za „social live of publications“. Ost atně sociologickým přesahem knihy je t aké soustředění se na roli časopisů v proměňujících se vzt azích mezi umělci, kritiky, kurátory, obchodníky, a především mezi uměleckým dílem a divákem. Výraznou součástí textu je ukotvení předst avených titulů v rámci širších dějin uměleckých periodik. Dočteme se o prvním časopisu vydávaném umělci (Propyläe: Goethe a Meyer) a v drobné poznámce i o těch spojovaných s historickou avantgardou. Zajímavé je připomenutí podstaty běžných uměleckých novin tak, jak ji popisuje Jürgen Habermas.

Zmatečně však může v knize působit prolínání informací o titulech vydávaných umělci s prezentací časopisů věnujících se umělecké kritice. Na jedné straně je naše pozornost soustředěna na fenomén „alternativníc h prostorů“ umělec ké tvorby, na straně druhé je nám poskytován širší kontext periodik, jejic hž podstata a smysl byly nutně jiné. Právě nesouhlas autorky se ztrátou aury je velmi přesvědčivý v případě časopisů, pro které umělci vytvářeli specifické projekty přímo určené k rozmnožení nebo měli přímou kontrolu nad podobou reprodukcí svýc h prací. V jiných situacích, například reprodukce uměleckých děl v přílohách klasických novinových článků, však není pozitivní dopad jednoznačný .

V neposlední řadě zmiňme rozsáhlou přílohu knihy, která podává souhrnnou informaci o periodikách vydávaných umělci v Evropě i USA mezi lety 19 45–1989 (z českých je zmíněn Aktual a BLOK). Jedná se o důležitý zdroj informací a autorka sofistikovaně vysvětluje materiál v jeho historickém ukotvení, nicméně jako jistý nedostatek se zde opět ukazuje nedostatečně jasné rozlišení mezi časopisy jako alternativou k výstavnímu prostoru v době komercializace klasických galerií a běžnými časopisy o umění.

Artists´Magazines přináší velké množství doposud málo zpracovaného materiálu z dějin moderního umění a je čtivě napsanou knihou s bohatým obrazovým materiálem. K niha je opatřena přehledným rejstříkem, přílohou i rozsáhlou bibliografií. Jedná se o důležité uvedení do málo známého tématu, které zároveň z nové perspektivy nahlíží poválečné umění v USA s částečným přesahem do Evropy. Titul se jistě stane podnětem ke studiu obdobného tématu v jiných místně specifických souvislostech a možná i k dalšímu promýšlení podstaty a poslání dnes existujících časopisů vydávaných umělci.

Johana Lomová