Fotograf Magazine

richard wiesner

Podivně srozumitelná je povaha věcí, od kterých již nepožadujeme jejich původní funkci. Například nalezené nebo sbírané předměty, ve kterých se spojuje přežívání hotového stavu věcí a náš od začátku odvíjený vztah k nim, posunují někdy ony přezrálé události zpátky až ke hranicím jejich uskutečnění. I zde se může, v kontaktu se světem věcí, objevit místo, kde se začíná od znovu – možnost vyzkoušet něco skoro sám, pokud možno bez ohledu na to, kam se dalo pokročit po vyšlapané cestě. Také pro konceptuální směr vizuální kultury jakoby společné dějiny ani neplatili a namísto nich se tlačí spíše jen obliba dobových reálií, teď jakoby jen nalezených. Autorovi konceptu patří v takovém případě především „puristický“ názor – to, že předmět nalezl, znamená prostě, že se na něj dívá v jedné řadě s námi ostatními a za jeho předvedením stojí tak, že byl první, kdo pozoroval rozhraní mezi artefaktem a jeho pouhou ozvěnou.

To read the entire article you must log in.

Log in