Fotograf Magazine

Rozhovor Edith Jeřábkové s Evou Koťátkovou

Byli schováni ve váze, hlavu si zakrývali různými předměty

Procházím knihou Manual for Unlearning the Body1 a napadá mě, že by čtenáře mohlo zajímat, jak rozumíš procesu odnaučování.

Představuji si někdy tělo, které by se jednou ráno probudilo a nepamatovalo by si nic z naučených pohybů, nevědělo by, co jednotlivé pohyby a úkony znamenají. Nevědělo by, jestli je ženské nebo mužské a co s sebou příslušnost ke konkrétnímu genderu vláčí za přítěž. Neznalo by svůj životopis, a necítilo by se tak tlačené dělat věci, které od něj okolí očekává. Necítilo by se zavázané ani podřízené. Němělo by přitom pocit ztracenosti, zmatku. Naopak. Cítilo by se svobodně, lehce, sebevědomě. Otázkou samozřejmě je, co by chování takového těla vyvolalo u jiných těl, která nebyla přes noc takhle „odnaučena“.

To read the entire article you must log in.

Log in

I-animal (Interviews with animals), instalace, koláže, látkové objekty, provázek, 297×25×210 cm, 2018
Dvouhlavý životopisec a muzeum představ, pohled do výstavy, foto © Michal Czanderle, performance, kovová konstrukce, Prádelna, PL Bohnice, 2016

#31 tělo

180