Fotograf Magazine

Náhražka originálu nebo něco víc? Poznámky k nové knize o fotografiích a sochách

V 50. letech André Malraux vyzdvihoval schopnost fotografické
reprodukce dekontextualizovat umělecká díla ještě důsledněji, než to činí
kamenné muzeum umění. Malrauxova idea zrovnoprávnění uměleckých
děl z nejrůznějších kultur prostřednictvím fotografie (The Imaginary
Museum of World Sculpture) připomíná jiný fotografický projekt ze
stejné doby: Steichenovu výstavu Family of Man (1955), která byť
prezentovala především díla západních autorů, snažila se fotografii
představit jako nástroj mezilidského porozumění a doklad o rovnosti lidí
na celém světě.

Texty publikované v knize Photography and Sculpture vyznačují
zcela jinou perspektivu. Upozorňují na to, že fotografie nejen zbavuje
umělecká díla jejich původního kontextu, ale vytváří i zcela nové
souvislosti a významy. A současně také problematizují oblíbené
tvrzení, že fotografie zdemokratizovala umění a zpřístupnila jej masám.
Příkladem mohou být fotografie afrických plastik od Walkera Evanse
(African Negro Art, New York: The Museum of Modern Art, 1935),
o nichž se v knize zmiňuje hned několik autorů. Suzanne Preston Blier
například píše, že spíš než o demokratizaci lze v tomto případě mluvit
o kolonialismu: zatímco putovní výstava s originály děl byla určena
pro bílé elity (tradiční návštěvníky muzeí umění), Evansovy fotografie
stejných plastik kolovaly po školách na afroamerickém Jihu.

Pokud se v minulosti historici umění vůbec zabývali fotografiemi
uměleckých děl, nejprve vyzdvihovali zejména jejich věrnost a snadnou
reprodukovatelnost, později i schopnost rámovat skutečnost
v detailu či nezvyklém úhlu pohledu. V souvislosti se strukturalismem
a poststrukturalismem se pak objevují snahy pops at vztah
fotografického obrazu a zobrazené skutečnosti – ať už jako otisk, nebo
jako proměněnou informaci.

Kniha Photography and Sculpture ukazuje, že vedle těchto
již osvědčených hledisek existuje řada dalších, teprve postupně
objevovaných a pro pochopení vztahu fotografie a sochy přitom
neméně podstatných: patří k nim především politické a sociologické
aspekty fotografie nebo její vlastní materialit a. Jak například připomíná
v jednom ze shrnujících příspěvků zařazených na konci knihy
Geraldine A. Johnson, fotografie s amy jsou objekty se sochařskými kvalitami. Řada z prezentovaných témat je tak inspirativní nejen ve vztahu k dějinám umění, ale i pro přemýšlení o fotografii a soše v nejsoučasnějším umění.

Hana Buddeus

HAMILL, Sarah a Megan R. LUKE. Photography and Sculpture: the Art Object in
Reproduction. Los Angeles: Getty Research Institute, 2017. Issues & debates. ISBN
978-1606065341.

#31 tělo

180