Fotograf Magazine

Emir Šehanović

Fotografie a bosenská magie

Kultura Balkánského poloostrova, Bosny a Hercegoviny obzvláště, je tvořena unikátní historií a předivem autentických tradic. Umění, které z tohoto prostředí vyrůstá – včetně fotografie – tyto pradávné kořeny, byť se to na první pohled nemusí vždy zdát, důsledně ctí. Místa, jako je bosenská Tuzla, v níž se narodil Emir Šehanović (*1981), patří dokonce ke kolébkám evropské civilizace. Kosmogonické představy kmenů obývajících tento region reprezentované božstvy živlů i strukturovaný polyteismus pozdějších Ilyrů, který kombinoval kulty zemědělství a plodnosti s matriarchálními prvky ochranitelství, se v tomto prostředí přirozeně mísily s římskými a keltskými náboženskými představami. Od raného středověku se potom na území dnešní Bosny a Hercegoviny šířily aktivity gnostické sekty tzv. bogomilů transformující se to podoby křesťanské „bosenské hereze“, jejíž vyznavači po rozšíření Osmanské říše většinou konvertovali k islámu. Dodnes se tak ve specifické linii bosenského islámu i v rituálech současné ortodoxní církve projevují též dozvuky pohanských obřadů. Jako součást balkánského koloritu se však v ženské linii po staletí dědí a do dnešních dob přežívá také schopnost lidového léčitelství, která v rituálech spojených například s obranou před uřknutím, odrážením kletby, věštěním budoucnosti nebo komunikaci s duchy mnohdy přesahuje do oblasti magie nebo okultismu. Ve 20. století se také územím Balkánu (zprvu po anexi území Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem a po 1. světové válce v souvislosti se vznikem Jugoslávie) šířil vliv středoevropského spiritismu, a to například prostřednictvím spiritistického spolku Nové Slunce se základnou v Osijeku, který na prahu 20. století mimo jiné uskutečňoval přednášky o převtělování, telepatii a telekinezi i o komunikaci s astrálními bytostmi.

Chcete-li si přečíst celý článek, musíte se přihlásit.

Přihlásit

#24 vidět a věřit

180