Fotograf Magazine

Kritické dokumentární strategie současnosti

11. 9. 2001 celý svět oběhly snímky, jejichž pravdivosti se zprvu dalo věřit jen těžko a spolu s koncem 20. století skončila definitivně i udržitelnost představy dokumentárního fotografa jakožto privilegované osoby s právem zobrazovat neštěstí těch druhých a posílat do světa „objektivní“ zprávy, představa, která byla původně navázána na klíčovou roli fotoreportérů pracujících pro obrázkové časopisy a kterou umělci-fotografové problematizovali už v sedmdesátých letech 20. století. V době globální krize, sociálních a ekonomických nerovností a válečných konfliktů se fotografie, videa a filmy opět stávají nástrojem kritiky, znovu a jinak. T. J. Demos (kurátor, teoretik a pedagog na University College London) mluví v této souvislosti nejen o „migrujícím obrazu“, ale i o „moving image“, pohyblivém obrazu, který má schopnost nás znepokojit.

Téma migrace a mobility se příznačně odráží už v organizaci obsahu a v názvech jednotlivých kapitol: úvodní Check-in následuje Vytyčení směru cesty, nezbytné proto, abychom se dostali ke třem Výchozím bodům. V mezičase nás čekají Tranzitní území a v závěru knihy se dostáváme do cílové Destinace. Zatímco dvě úvodní kapitoly poskytují zevrubný úvod do problematiky propojení umění a politiky v současnosti, následující oddíly popisují na základě vybraných uměleckých projektů různé dokumentární strategie (Steeve McQueen, Hito Steyerl, Otolith Group, Emily Jacir, Ahlam Shibli, Yto Barrada, Ursula Biemann, Ayreen Anastas, Rene Gabri, Akram Zaatari, Walid Raad ad.)

Posláním postdokumentu, o němž se v knize mluví (byť autor v celém textu použil tento termín jen jednou), už není pomocí obrazu zprostředkovat informaci, ale prostřednictvím vědomé práce s hranicí reality a fikce vytvářet nové zóny kritického myšlení, nebo jak píše Demos: „… vybízet k odklonu od až příliš dobře známého divadla lidské bídy, od bulvárně senzačního zobrazování utrpení v době množících se humanitárních krizí a klást namísto toho otázky po komplexních politických a ekonomických příčinách, které vedou k migrační hysterii a politice pohraničních válek, a ukazovat, jak migrace vymezuje tvůrčí akt politické transformace a prostor odporu i síly.“

Hana Buddeus

#24 vidět a věřit

180