Fotograf Magazine

Pierre Huyghe

Blízká setkání

Základní popis díla Pierra Huyghea Zoodrama z roku 2010 je jednoduchý: jde o živý mořský ekosystém ve skleněném akváriu. Zdánlivě přímočará podívaná na mořské organismy však účinně zpřítomňuje napětí mezi lidským a ne-lidskýma plynule navazuje na oblíbená témata svého autora.

Tvorbu Pierra Huyghea lze popsat jako cílené vytváření významotvorných situací. K tomuto účelu pozměňuje filmová díla nebo buduje vlastní realitu za použití budov, rostlin, zvířat a v neposlední řadě diváků. Dlouhodobě se zajímá o rozhraní mezi fikcí a realitou, mezi hrou a tím, co je doopravdy, mezi životem a nápodobou života. K podobným zkoumáním mu posloužilo i akvárium.

Podle Huyghea akvária v něčem připomínají muzea: jsou to místa, kde lidé pozorují vybrané elementy okolního světa. Několik desítek litrů vody mezi skleněnými tabulemi napodobuje přírodní prostředí, jde však o jeho umělou konstrukci. Aby zvolené organismy přežily, je v těchto reprodukcích biosféry nutno nastolit vyvážené úrovně teploty, slanosti a okysličení. Princip Huygheovy umělecké akvaristiky byl jednoduchý: vytvořil obsah několika mořských akvárií a jeho jednotlivé prvky mezi sebou nechal působit. Umístil masožravou chobotnici doprostřed hejna ryb, které ale byly příliš malé na to, aby je predátor chytil. Vytvořil akvárium s kameny, jež byly z materiálu lehčího než voda. Huyghe současně předložil své podvodní dramatizace divákům. Lidská interpretace obsahu akvárií a její reflexe je pak hlavním jádrem díla. Zřejmě nejreprodukovanějším se stalo akvárium, ve kterém Huyghe nechal kraba poustevníka, aby se zabydlel v odlitku Brancusiho Spící můzy z roku 1910. Krab a dívčí tvář v ambivalentní symbióze lidského a zvířecího putují lidskou reprodukcí moře. Ztělesňují setkání dvou druhů, ne nepodobné neobratným pokusům o komunikaci s mimozemských životem.

Zoodrama stojí na počátku umělecky bohaté linie Huygheovy tvorby. Navázala na něj bezejmenná instalace z výstavy Documenta 13, kombinující psychotropní rostliny, sochu, včely a psa, film Lidská maska z roku 2014 nebo další rozsáhlá instalace After ALife Ahead ze Skulptur Projekte Münster z roku 2017, která představovala jakési obří akvárium na suchu. Ve všech těchto dílech se Pierre Huyghe pohybuje kdesi mezi přírodovědným experimentem a uměleckým rituálem.

 

Tomáš Pospiszyl

 

Francouz PIERRE HUYGHE (*1962), považovaný za jednoho z nejvýraznějších současných umělců, se nejčastěji vyjadřuje prostřednictvím prostorových instalací a filmu. Od 90. let minulého století, kdy patřil k tvůrcům pracujícím metodou tzv. postprodukce, se v posledních desetiletích posunul ke komponování živých a obsahově mnohoznačných prostředí, které nezřídka tematizují vztah člověka a přírody.

 

TOMÁŠ POSPISZYL je historik umění, kritik a kurátor. Věnuje se aktualizaci uměleckých přístupů druhé poloviny 20. století, vztahu západního a východního kánonu a překryvům mezi uměním a vizuální kulturou. Spolupracuje s platformou tranzit.cz. Připravil řadu stěžejních publikací (Asociativní dějepis umění,
Octobriana a ruský underground) a autorských monografií. Učí na Akademii výtvarných umění v Praze.

#35 žít s lidmi

150 

Skladem