Fotograf Magazine

Problematice nalezených filmů jsem se začal věnovat začátkem devadesátých let. Oslovovala mě ryzost a pravdivost jejich mimouměleckého obrazového sdělení. Od samého začátku se můj zájem paralelně soustřeďoval na dvě základní polohy: Jednak na rodinné snímky a filmy mého vlastního příbuzenstva, které tvořily mozaiku mé osobní topografie. Můj vlastní obrazově-dokumentární „background“, zachytávající to, co bylo, než jsem byl já sám.

Druhou část tvořily nalezené filmy, černobílé negativy středního formátu, které jsem nacházel na ulici, u popelnic, na skládce a podobně (střední formát představoval můj osobní limit vymezující můj zájem). Tyto nálezy jsem pak archivoval, následně z nich pořizoval kontakty, náhledové zvětšeniny a nakonec finální printy formátu 50 x 60 cm.

Rudo Prekop