Lokální a globální Brněnská avantgarda
Knihu Brněnský Devětsil: Multimediální přesahy umělecké avantgardy vydala Moravská galerie v Brně při příležitosti stejnojmenné výstavy. Spoluautor knihy a kurátor výstavy Petr Ingerle považuje Brněnský Devětsil za „nejvýznamnější projev levicové inteligence na Brněnsku ve 20. letech dvacátého století“, který představuje „pozoruhodnou a neprávem opomíjenou kapitolu brněnského kulturního života“. Jak sám píše v úvodu, výstava a doprovodná kniha toto téma vůbec poprvé shrnují a doplňují o informace získané z archivních materiálů.
Petr Ingerle ve svém textu poukazuje na možnost věnovat se dané problematice na základě sledování interakce mezi lokálním a globálním a představuje i různé přístupy dosavadního bádání. Například se dozvídáme, že brněnský spolek vznikl v návaznosti na pražské uskupení a na základě kontaktů s pražskou avantgardou (především s Karlem Teigem) a že jej založil Arnošt Černík ve snaze „něco dělat“ nejen v hlavním městě. Druhou část knihy sepsala filmová historička a kritička Lucie Česálková a zabývá se v ní činností Brněnského spolku v širších uměleckých, politických a filmově-průmyslových souvislostech.
Členové Brněnského Devětsilu se zabývali publicistickou a kritickou činností, součástí publikace je proto rozsáhlá příloha, která obsahuje zakládací listiny spolku, pozvánky na přednášky a tematické večery, dopisy Arnoštu Černíkovi od významných českých kulturních osobností (např. od Josefa Šímy, Františka Halase, Jaroslava Seiferta), ale i korespondenci poukazující na Černíkovy mezinárodní kontakty (např. s Moholy-Nagyem, Hannesem Meyerem, Lajosem Kassákem). Otištěné jsou zde také obálky i ukázky z časopisu Pásmo a z dalších tehdy zásadních periodik (např. Horizont, Fronta, Der Sturm, De Stijl, Merz). Pro úplnost studie je uveden seznam použitých pramenů, bibliografie a anglické resumé.
Z výše řečeného je patrné, že se nejedná pouze o katalog k výstavě, naopak oba výstupy lze chápat jako dva samostatně stojící a vzájemně se doplňující celky. Publikace dosahuje vytyčených cílů skrze poctivou a archivní práci a poukazuje na význam brněnského spolku v lokálním i mezinárodním kontextu. Grafické zpracování Terezy Hejmové a Adély Svobodové kombinuje avantgardní prvky se současným minimalismem, a vhodně tak podporuje celkově příjemnou podobu publikace.
#25 populární hudba
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét