#36 Nové utopie
Fenomén utopie chápeme jako problematicky široký pojem, a proto se jej snažíme ukotvit především v oblasti politické ekonomie a čtenáři ho představit prizmatem co nejsoučasnější umělecké a teoretické interpretace. Termín utopie je dnes často chápán především jako historický pojem, který nepřináší mnoho nového a v širší společnosti je spjatý především s minulostí, v případě vizuální kultury a umění pak zejména s modernistickými architektonickými vizemi vyjadřujícími představy o novém uspořádání společnosti. Takovému zjednodušujícímu a do historie se nořícímu přístupu se chceme vyhnout. Samozřejmě nelze nezohlednit některé zásadní projekty, např. politické hnutí Black Panthers, umělecké vzdělávání Black Mountain College, architekturu florentských radikálních designerů UFO, Superstudio či 9999, případně i projekty Le Corbusiera či školy Bauhaus. Vždy je však nezbytné nabídnout pohled na to, jak se k daným myšlenkám vztahujeme dnes, a jak je s nimi tedy v oblasti obrazu pracováno.
Východiskem pro interpretaci pojmu utopie je pro nás termín commons neboli společné sdílení. Umožňuje rozehrát v čísle pátrání po nových utopií v současné společnosti. Ptáme se po tom, jak jsou nové možnosti spolupráce, soužití, společného sdílení zdrojů, informací a komodit aktuálně reflektovány ve vizuálním umění (a s ohledem na historii odkud čerpají)? Zajímají nás oblasti komunitního a duchovního života, nových ekonomických sítí, radikální pedagogiky, současné vize možností vědeckého poznávání světa i způsoby utváření nových podob sociálních vztahů. Rádi bychom se pokusili hledat odpovědi na to, jaké jsou role a podoby utopie v současné společnosti, jež je nálepkována tolika dystopickými termíny (např. riziková či postpravdivá) a prostřednictvím tematického čísla chceme nabídnout pozitivní pohled ohledávající možná řešení současných katastrofických dat, scénářů a debat. Právě po nabízení řešení v době „permanentní krize“ je tolik voláno, jen málokdy jsou však v umění i teorii představena.
Z pohledu obrazové komunikace se vedle fotografie budeme také více obracet k novým možnostem zobrazování, s nimiž umělci pracují, aby dokázali prefigurovat nové systémy komunikace a vztahů. Pracováno tedy s pohyblivým obrazem, videohrou i počítačovými animacemi.
#37 nerovný terén — Profily
Karol Radziszewski

Umění Karola Radziszewského, které je směsicí různých mezioborových přístupů, je ve svém jádru vždy poháněno touhou vybudovat nějaký prostor pro diverzitu a queer krásu tam, kde není nic než mizérie…
Read more#37 nerovný terén — Profily
Heji Shin

Přestože německo-korejská umělkyně Heji Shin vešla v širší povědomí svou kampaní pro kolekci na jaro/léto 2017 newyorské značky Eckhaus Latta, jež sestávala z explicitních snímků sexuálních aktivit párů lišících se etnicky i sexuální orientací, skutečný skandál vyvolaly až její portréty amerického rappera Kanye Westa, který se stal kontroverzním kvůli svým kontaktům s úřadujícím americkým prezidentem…
Read more#37 nerovný terén — Profily
Karolina Wojtas

Polská autorka Karolina Wojtas se při vzniku svých fotografií a instalací nepochybně dobře baví. To se obvykle příliš neslučuje s hloubkou úvah, které její fotografie sugerují. Přesto jsou její fotografie právě toto: tekutá směs různě přelévaného humoru, bizarnosti, kanadských vtípků, dětského humoru i šikany…
Read moreOchutnávka z čísla 37
#37 nerovný terén — Profily
Alžběta Bačíková

Experimentální přístup Alžběty Bačíkové k dokumentu klade do závorek transparentnost filmového média, její sebereflexivní postupy však ani přesto nestojí v cestě utváření empatického vztahu mezi umělkyní a protagonistou, subjektem a divákem…
Read more#37 nerovný terén — Profily
Sidsel Meineche Hansen

V jednom horkém letním dni jsem náhodně sáhl po románu H. G. Wellse Lidé jako bozi z roku 1923. Wells v něm předkládá svoji představu světa Utopie. Lidé jsou zde precizně vytesanými odlitky antických božstev představujících ideál možného vývoje naší společnosti kdysi o tisíciletí před námi…
Read more#37 nerovný terén — Intro
Setkání na nerovné půdě

Jsem dost silná na to opustit vyjeté koleje? Ukončit nefungující vztahy? Ptá se Kateřina Konvalinová v rytmech doznívajícího pop-songu v textu, který je dopisem na rozloučenou. Ať již mění- me naše vztahy s lidmi, nebo k planetě, je naše váhání příznakem strachu…
Read moreSkladem
Content
- ––– Intro
- Nové utopie
- ––– Téma
- Revize vize aneb Utopie 21. století
- ––– Projekt
- Markéta Magidová
- Lenka Glisníková
- Romana Drdová
- ––– Profily
- Thierry Geoffroy / Colonel
- Apart
- Futurefarmers
- Kiluanji Kia Henda
- Jiří Kroha
- Nomadic State
- Ruth Beale
- Hazel Larsen Archer
- ––– Rozhovor
- Commoning za časů koronaviru
- ––– Wanted
- Natália Trejbalová
- Hanna Samoson
- Polina Davydenko
- ––– Teorie
- Utopie - Antiserotonin
- ––– Události
- Zápasy s novými kontexty
- ––– Profil instituce
- Banská St a nica
- ––– Výstava
- Objekty znovu nalezené v záblescích
- ––– Recenze knih
- When Fact Is Fiction: Documentary Art in the Post-Truth Era
- Klimatická kríza
- Artalk Revue: Návrat
- Návrat do budoucnosti
- Kyberfotografie: Neprůzračné médium a technologický realismus
- Geologie médií
- ––– Autorské knihy
- The First March of Gentlemen
- Pillars of Home
- Digitální █████ - etnografický slovník
- Plane Dreams
- Semiautomatic Photography
- Evokativ
Archiv
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét