Fotograf Magazine

Zvukový záznam na konci 19. století vyvázal hudbu z kontextu jedinečného koncertního vystoupení a spolu s rozvojem fotografie, rádia a televize daly vzniknout moderní populární hudbě. O jejích recipientech nikdy nešlo mluvit jen jako o posluchačích, protože stejně jako předchozí hudební formy, byla odjakživa audiovizuálním projektem, kde až na relativně krátkou dominanci rozhlasu coby „slepého média“ jedna složka výrazně nepřevyšovala důležitost druhé (viz význam slova image). Architektura čísla věnovaného vztahu fotografie a hudby staví na obrazném půdorysu současného koncertu a otevírá otázky týkající se fotografií uměleckých, dokumentárních, žurnalistických, inscenovaných, komerčních i osobních. V centru představení, které se odehrává na pódiu, stojí hvězdy (role fotografie v konstrukci hvězd; hudebníci jako fotografové), před nebo pod nimi se pohybují publika (fotografie komunikující sociální a kulturní proměny s hudbou spojené; ustavování subkultur a identit fanoušků a jejich reflexe), symbolicky oddělená od prostoru za scénou (backstage coby mýtický prostor kreativity i hédonismu) a víceméně paralelně probíhá právě dynamicky se vyvíjející, napjatý a neustálený kontakt s uměleckým světem.

Björk, Michael Schmelling, Jan Ságl, Stefan Ruiz, Christian Patterson, Jan Tvarůžka, Jason Evans, Petr Hlaváček, Radek Brousil, dis magazine, Andrew Thomas Huang, Dušan Tománek, Mardoša, rozhovor s Thurstonem Moorem, rozhovor s Rogerem Ballenem, recenze výstavy Antona Corbijna v Haagu, recenze, teorie, objevy a další.