Filip Láb
apoštol budoucí fotografie
Filip Láb, který nečekaně a předčasně zemřel v květnu 2021, byl nejen výrazným teoretikem fotografie a pedagogem, ale patřil také ke generaci umělců, kteří se vyrovnávali s proměnou politických polarit i s radikálními změnami fotografického paradigmatu. Jeho poměrně krátká, ale velmi výrazná tvůrčí perioda, spjatá se spoluprací s Bárou Mrázkovou, dodnes překvapuje svojí inovativností a precizností.
Psát o Filipu Lábovi v minulém čase mi i po půl roce připadá absurdně kruté. Sdíleli jsme rok narození 1976, ale i zájmy o fotografii, popkulturu i automobily, a každé setkání s ním tak mělo milý rozměr nevyřčeného spiklenectví a porozumění. O to více šokovala náhlá zpráva o jeho nenadálé smrti, jen několik týdnů po vydání jeho stěžejní publikace, ve které zasvěceně a objevně popisoval současnost i budoucnost fotografie.
Filip Láb se narodil do rodiny spjaté s fotografií (matka Alena Lábová ji vyučovala na fakultě žurnalistiky UK od 70. let), z otcovy strany měl blízko také k hudbě. Vrozený talent pro fotografii i psaní kombinoval už při paralelním studiu žurnalistiky a fotografie na FAMU, kde diplomoval teoretickou prací o vizuálním jazyce časopisů 90. let (Živel, Reflex a další). V roce 2002 se Filip Láb společně se spolužačkou Bárou Mrázkovou vydali na semestrální stáž na Middlesex University v Londýně. Pro oba šlo o důležité setkání s britskou hudební i fotografickou scénou, které se snažili reflektovat každý po svém: zatímco Mrázková se soustředila na subjektivní pocity a atmosféry, Láb podnikal první pokusy s tehdejší novinkou, digitální kamerou (s ohromujícím rozlišením dva megapixely). Výsledkem byl jejich první společný projekt nazvaný His n’ Hers, který ukazuje toto dvojí vidění anglické kultury na počátku milénia a který prezentovali společně v pražské galerii Školská 28 v roce 2004.
V tomtéž roce se Mrázková s Lábem pouštějí do další, zcela odlišně definované spolupráce: autorství je zde již naprosto sloučené, ale zároveň se mění žánr, který je jakýmsi fiktivním amalgámem válečné, dokumentární a inscenované fotografie, tentokrát však pořizovaným s důrazem na obrazovou kvalitu na střední formát. Cyklus Americká noc (i název ukazuje inspiraci filmovou narací) vypráví o přeludném čase a atmosféře 80. let, z pozice kombinující jakýmsi znepokojivě nepatřičným způsobem obraznost Jeffa Walla a Andreje Tarkovského. Záhy se díky grantu na Filipův doktorát celý projekt rozšiřuje do ambiciózní šířky, zahrnující v průběhu dvou let fotografování v pěti státech bývalé východní Evropy (Berlín, Balaton, Katowice, Bratislava, Goli Otok), kde společně volně rekonstruují vybrané události totalitní doby zcela novým způsobem jakéhosi generačního historického snu. Projekt, finálně prezentovaný v roce 2006 pod názvem Východní blok, tehdy naprosto přerostl původní studentské rozměry: záštitu velkorysému katalogu poskytl Václav Havel a prestižní Galerie Václava Špály jim tehdy prominula nájem. Především obsahově šlo však o nebývalou výpověď o pocitu jedné generace, která byla zbavena autentické minulosti.
V té době se však již Filip Láb začíná soustředit čím dál více na teoretickou a akademickou kariéru: v roce 2009 vycházejí rovnou dvě jeho publikace: Soumrak fotožurnalismu?, kterou napsal společně se svojí matkou, a s Pavlem Turkem publikují knihu Fotografie po fotografii, která výstižně popisuje tehdy zásadní změny v produkci i distribuci fotografie, a obě předjímají jeho další články, příspěvky a přednášky, kterým věnoval většinu času a energie v následující dekádě. Že přitom Filip Láb na volnou tvorbu zcela nerezignoval, ukazuje i obálka a několik závěrečných dvoustran jeho poslední knihy Postdigitální fotografie (Karolinum, 2021), které zdobí omamná zátiší s přírodninami a květinami, které jsou kompletně generovány umělou inteligencí. Jako by tak Filip v neustálém spojení praxe i teorie mířil někam daleko, do budoucnosti, kterou dokázal vidět a formulovat jako u nás málokdo.
Pavel Vančát je kurátor a publicista, od roku 2008 šéfkurátor ceny StartPoint pro diplomanty evropských akademií. Kurátorsky připravil desítky výstav současného umění, fotografie a vizuální kultury. Byl hlavním kurátorem Fotograf Festivalu 2019 a spolukurátorem festivalu m3 2020: Vrstvy historie.
Filip Láb (1976–2021) byl fotograf, teoretik fotografie, pedagog, člen redakční rady časopisu Fotograf. Vystudoval fotografii na FAMU a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK, kde se posléze stal pedagogem a proděkanem fakulty. Publikoval několik knih a řadu odborných statí o technologických a sociálních proměnách současné fotografie.





#41 postdigitální fotografie
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét