Fotograf Magazine

O roce 2022  se na trhu s uměním hovoří jako o vrcholném roku, kdy byl zaznamenán nebývale rostoucí zájem o nákup umění. Jak vnímáte loňský rok a co znamenal pro prodej umělecké fotografie?

Lenka Lindaurová / výtvarná kritička a kurátorka

Zaznamenala jsem, že s nastupující ekonomickou krizí sílí tendence investovat do umění, což vnímám jako pozitivní vývoj společnosti. Na oficiálním trhu je ale médium fotografie stále zastoupené velmi marginálně. Aukce specializované přímo na fotografii nabízejí práce dost pod cenou a bez uvedení počtu originálů. Některé aukční domy se stálou klientelou dokážou prodat fotografie naopak za neadekvátně vysoké ceny, které se jeví nedůvěryhodně. Celková nabídka je kvalitativně značně nevyvážená a je na ní znát, že není podložena pečlivým průzkumem a znalostí oboru. Dalším negativem zdejšího trhu je obecná nedůvěra publika v médium fotografie. Chybí zde aktivní edukace širší veřejnosti a také neschopnost výstavních institucí zařazovat fotografii jako rovnoprávné médium do kontextu umění jako takového.

Vladimír Birgus / fotograf, historik fotografie a kurátor  

Loňský rok lze v oblasti prodeje fotografií považovat za značně turbulentní. Sice byl v jeho průběhu dvakrát vysoce překonán jedenáct let starý aukční rekord (jediný existující originál Man Rayovy fotografie Ingresovy housle z roku 1924 se prodal za 12 412 500 dolarů a Steichenova fotografie The Flatiron Building z roku 1905 za 11 840 000 dolarů), nicméně tyto úspěšné prodeje klasiků stojí v protikladu k neobvykle vysokému procentu neprodaných fotografií na loňských aukcích.  Zájem trhu se obecně stále více přesouvá k současnější tvorbě. Ubývá totiž nejenom množství zásadních děl z období do 2. světové války, ale snižuje se i počet kvalifikovaných sběratelů schopných rozeznat rozdíly mezi dobovými originály a pozdějšími zvětšeninami. 

Současná česká fotografie se na rozdíl od nejlepších děl Drtikola, Sudka nebo Funkeho na mezinárodním trhu ve vyšších cenových kategoriích výrazně neuplatňuje, zřejmě proto, že chybí dostatečná prezentace na zahraničních fotografických veletrzích, ať už hovoříme o galeriích či samotných umělcích. K výjimkám patří třeba práce Josefa Koudelky, které na loňském veletrhu Paris Photo několik galerií nabízelo za 30 000 až 50 000 eur.

Delfina Jałowik / vedoucí oddělení umění, hlavní kurátorka Muzeum současného umění MOCAK v Krakově

Výrazný nárůst polského trhu s uměním z minulého roku je patrný především díky obrovskému počtu stacionárních a online aukcí současného umění, a to včetně umění mladého. Zajímavá je také nabídka postgraduálních studií a kurzů zaměřených na sběratelství a trh s uměním, které jsou určené sběratelům i neprofesionálům. Podle mého názoru je nakupování fotografie zajímavou alternativou k nákupu obrazů. Fotografie je stále podstatně levnější, a tedy dostupnější pro široké publikum, které nemá velké finanční prostředky.

4. prosince 2021 bylo otevřeno nové sídlo Muzea dějin fotografie v Krakově – jediné muzeum tohoto typu v Polsku věnované výhradně médiu fotografie. To jistě povede k významnému posílení pozice fotografie jako uměleckého média rovnocenného s tradičními médii, jako jsou malířství nebo sochařství, a pomůže ke vzdělávání současných i budoucích sběratelů.