Christoph Keller
Továrna na absolutno
„Nechtěl jsem jít do džungle a snažit se podávat nějaké zprávy jako to dělají etnografové o jiných kulturách. Místo toho jsem tento pohled převrátil a podíval se na dědictví mé vlastní kultury,“ říká Christoph Keller. Kultura a umění podle něj nepracuje jen s obrazy, ale i s obrazotvorností, dodává Keller, jak se dostal k práci s hypnózou.
Ve videofilmu z roku 1999 nazvaném jednoduše Filmy ze Stössensee, vidíme zepředu mechanicky se pohybující nahou postavu muže. Přestože film je zdigitalizovaným 16mm, a tedy nemá zvukovou stopu a velká část políček filmu je poškozená, jako by se muž pohyboval podle nějakých instrukcí. Jedná se o materiál nalezený v 90. letech v jezeře Stossensee nedaleko Berlína hrajícími si dětmi, který je pravděpodobně dokumentací nacistických pokusů s hypnózou. Již zde se objevují tři základní pozice, na kterých Keller dále staví svoji práci – nalezený materiál, kterým může být i teorie či myšlenka, zpracovaný jakoby věděckým experimentem s výslednou velmi působivou formou.
Odtud implantace jakéhosi mytična s onou skořápkou pravdivosti, které nabývá věděcký experiment před kamerou. V screenshotu videa S komentářem / bez komentáře (Verbal / Nonverbal) z roku 2010, které se stalo jakýmsi logem Kellerovy práce, vidíme dvě mladé ženy. Neutrální pozadí, vkusný, ale nevyzývavý způsob jejich oblečení, stejně jako křesla s područkami asociují prostředí televizního studia. Obě účinkující však mají krví nalité obličeje a vybuchují záchvaty smíchu. Právě se totiž nadechly z balónku s rajským plynem. Podobně je tomu s ostatními účastníky experimentu, rysy se uvolňují, v očích se objevuje vzrušení, i přes všechny pokusy o sebekontrolu vždy následuje orgastický výbuch. Ego se vytrácí právě tam, kde ho nacházíme nejčastěji – před čočkou kamery.
Na stejném principu pracuje i Deux Ciex z roku 2007. Zrnitý obraz ukazuje dva třesoucí se muže v transu sedící na zemi před menhirem v jakémsi lese. Do obrazu však zasahuje ruka s diktafonem a části těl dalších vědeckých pozorovatelů. Video působí až hrůzostrašně právě díky civilnímu oblečení a městské vizáži mumlajících, šedivým vlasům a měnícím se hlasům, stejně jako špatné kvalitě natočeného materiálu. Potkávají se zde dva velké objevy, ale i problémy 20. století – chladná věda dokumentuje temné stránky psychoanalytického podvědomí.
Sám Keller hypnózou v rámci svých projektů prošel a i sám hypnotizoval. Není to podle jeho vlastních slov nic hrozného, ale spíše něco, co se může naučit každý. V projektu Návštěva imaginárního muzea ve stavu hypnózy umělec vypráví, co vidí v imaginárním muzeu, do kterého jej přivedl profesionální hypnotizér. Nejedná se tentokrát o experiment nacistů ani o asociace jakési sekty. Znepokojující je zde ale opět ono napětí mezi tím, co se ve skutečnosti odehrávalo a co bylo možno na film zachytit. „V mnoha etnografických filmech z 60. a 70. let vše, co má být natočeno, konkrétně magie nebo co šaman dělá – cestuje do podsvětí, mluví s duchy nebo se dostává do extatického stavu a stoupá po stromě života –, vlastně filmovatelné není,“ řekl v roce 2003 Keller v rozhovoru u příležitosti výstavy ve Sprengel Museum v Hannoveru.
Hysterii a trans jakožto stavy bez subjekt-objektového rozměru moderní společnost, založená na individualitě jednotlivce s konzistentní identitou v čase, potlačila. Keller se nezabývá tím, jestli je tomu z důvodu nutné společenské kontroly či jakou roli hrál trans v archaických společnostech. Spíše nás konfrontuje se zakořeněným strachem. Důležitá však není samotná hypnóza, ale právě ono napětí mezi tím, co zhypnotizovaný prožívá a co zachytila čočka kamery.
#24 vidět a věřit
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét