Francouzské dějiny fotografie pro 21. století
Pařížské nakladatelství Macula zdaleka není zaměřeno výhradně na texty
o fotografii, přesto není přehnané tvrdit, že se na tomto poli významnou
měrou podílí na utváření současného teoretického diskurzu. Za zásadní
publikaci lze považovat například knihu Oliviera Lugona, která přinesla
nový pohled na estetiku dokumentární fotografie (Le Style documentaire:
D’August Sander à Walker Evans, 1920–1945, 2001). V loňském roce
pod hlavičkou tohoto nakladatelství začal vycházet časopis Transbordeur –
photographie histoire société, jehož první číslo je věnováno neuměleckým,
dokumentačním fotografickým sbírkám a naznačuje aktuální vývoj na poli
dějin a teorie fotografie: Po dlouhém období, kdy bylo třeba zkoumat
životní díla velkých osobností – a kdy fotografie obhajovala pozici
svébytného uměleckého média – i historici fotografie přicházejí na chuť
sociálním dějinám umění a zajímá je „společenský život“ fotografie.
Ve stejné edici Transbordeur vyšla vloni i kniha Eléonore Challine,
kterou autorka v roce 2014 obhájila jako disertaci na Sorboně. Na dějiny
francouzské fotografie se Challine dívá z pohledu jejich institucionálního
zázemí a výstavnictví a popisuje proměňující se představu muzea
fotografie. Jednotlivé poznatky vyplývající z velmi podrobného archivního
průzkumu Challine navlékla jako korálky na narativ historie fotografie od
roku 1839 až do poloviny 20. století. Jak z jejího vyprávění vyplývá, dějiny
fotografie jsou s představou muzea nedílně spjaty. V době, kdy fotografie
vznikla, byla instituce muzea už v plném rozkvětu, ambivalentní status
fotografického média nicméně zapříčinil, že nikdy nebylo úplně jasné,
co má muzeum fotografie prezentovat. Zda se má jednat o muzeum
fotografií jako zobrazivého média, nebo je cílem takového muzea průzkum
vlastní specifičnosti fotografie, její historie, technologie a estetiky.
Přestože (nebo možná protože) ve Francii nakonec národní muzeum
fotografie nevzniklo, nabízí tato kniha fascinující pohled na dějiny
fotografie, dokumentovaný nepřeberným množstvím historických faktů
a bohatým obrazovým doprovodem.
Hana Buddeus
CHALLINE, Eléonore. Une histoire contrariée: Le musée de photographie en France
(1839–1945). Paris: Éditions Macula. 536 s. ISBN 978-2-86589-096-5.
#32 ne-práce
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét