Fotograf Magazine

Hypertenzní pocity, hypertenzní stav těla, hypertenze srdce, hypertenzní impulzy, hypertenzní obrazy, hypertenzní podněty, hypertenzní jednání, hypertenzní jedinec, hypertenzní situace, hypertenzní proud informací, hypertenzní média, hypertenzní tok notifikací. Stále stejný krevní tlak? Nebo se zvyšující? Vše pořádku? Cítíte se dobře?

Zvýšený krevní tlak neboli hypertenze je metaforou pro otázku nového virtuálního já a proměnlivosti znovu utvářené identity, což je tématem letošního Fotograf Festivalu s názvem Hypertension23 a také tohoto čísla, které tentokrát vystupuje z klasického konceptu a přináší vzhledem k napojení na festival specifičtější formu blízkou katalogu. Je tak užším způsobem napojen na výstavu ve Veletržním paláci, která pod taktovkou kurátorky této výstavy a také celé koncepce festivalu Moniky Čejkové rozehrává umění vizuální novely proto, aby mohla klást otázky spjaté s vlivy digitálních technologií a jejich masivním vlivem na dnešní prožívání. Kurátorka druhé výstavní části odehrávající se ve Fotograf Gallery, Tina Poliačková, je další hostkou tohoto čísla. Ve svém textu se věnuje fenoménu #corecore, což je trend vycházející z tiktokové platformy vyjadřující odstup, postironické reakce a svět únavy, melancholie a mediálního přetížení.

V rubrice Projekt se můžeme těšit na extrakt z knihy The Extreme Self a text Shumona Basara, který je jejím spoluautorem. Zmíněná grafická novela je unikátním komentářem zrychlené kultury dneška a toho, jak se současnost a budoucnost staly jedním a tím samým. Monika Čejková vedla rozhovor s americkou umělkyní Lynn Hershman Leeson, která se od 60. let zabývá novými technologiemi, kyborgy, umělou inteligencí a klíčovou otázkou týkající se identity a potřeby vytváření alter ega. Ve svém stěžejním projektu Roberta Breitmore Leeson s cílem přeměny v Robertu nosila paruky, specifický make-up a kostýmy či vytvářela úřední dokumenty prokazující Robertinu existenci. Projekt zkoumal téma identity, genderu a konstrukce sebe sama ve společnosti, která často vnucuje úzká očekávání a normy, což je klíčové pro řadu umělců a umělkyň v rámci tohoto čísla. Ke konci čísla se nachází Teorie, ve které se filozofka Rosi Braidotti zabývá složitým vztahem mezi kyborgy, nomády a feministickou teorií zpochybňuje konvenční pojetí subjektivity, dynamiky moci a hranic mezi lidským a technologickým. 

Nádech, výdech, tlak se časem usadí, zvlášť pokud situaci nejprve přijmeme a poté se pokusíme v ní najít své místo.

Markéta Kinterová