Fotograf Magazine

Viktor Kolář (1941) se stal letošním laureátem titulu Osobnost české fotografie, udělovaného Asociací profesionálních fotografů České republiky. (Nositeli byli výročně prohlášeni také Josef Koudelka, Anna Fárová, Jan Reich in memoriam, Antonín Dufek a další autority.) Kolář připravil k nadcházející sedmdesátce půlstoleté ohlédnutí za trvajícím vztahem k industriální aglomeraci kolem rodné Ostravy. Na výstavě v Moravské galerii v Brně (Místodržitelský palác, 11. 3. – 5. 6. 2011) instaloval na sto čtyřicet exponátů. Kurátoři Marek Pokorný a Jiří Pátek retrospektivu Viktor Kolář střídmě doplnili výtvarnými díly jiných tvůrců, rovněž svázaných osobně či tematicky s Ostravou. Černobílé fotografie z majetku autora nakonec nerozdělili striktně po desetiletích, v nichž vznikaly. Proti plánu dostala přednost kombinace vizuálních návazností a volné chronologie let 1959 až 2010. S obdobnou neortodoxností je pojata i monografie, připravená umělcem již loni a s jiným tandemem pomocníků. Svazek Ostrava, zdůrazňující titulem Kolářovo trvalé působiště, vydala značka KANT. Vedle nakladatele Karla Kerlického je na místě jmenovat Tomáše Pospěcha, jenž s autorem dlouhodobě připravoval soubornou výstavu pro polský Krakov u příležitosti tamního Měsíce fotografie (2009). Prezentace v Moravské galerii byla tedy toliko variací. Publikace je na světě i díky ostravskému soutěžení o pozici Evropské hlavní město kultury 2015. Fotograf Viktor Kolář ovšem nereflektuje výlučně místní problematiku. Planetární rozhled měl i loni zemřelý spisovatel Jan Balabán, jemuž Kolář svěřil předmluvu alba. S reportérem Petrem Volfem vedl rozhovor, zařazený místo doslovu. Kvalitativně nezaostávají ani kolářovská hesla od historiků umění Antonína Dufka z Moravské galerie v Brně a Kate Bush, ředitelky Art Gallery v londýnském Barbican Centre. Na závěr knihy ozřejmuje tvůrce svou motivaci: „Pokládám se trochu za surrealistu, v mých fotografiích bývá také trocha mystiky, něco z osobních pocitů, promítá se do nich náhoda i určitý Kolářovo mystické město způsob hledání věcí, které mě zajímají.“ Kolář tu vlastně stvrzuje, že má dobré důvody k pedagogickému působení na pražské FAMU: „Nechci se tím chlubit, je to součást velkého vidění,“ naznačuje nevýslovné. „Zajímá mě, jak je to s lidmi, kteří se dostávají do vnitřního světa, pod povrch jevů a věcí a událostí, kde se setkávají s vyjevením všech položek skrytých v nevědomí. Je to mystické.“

Viktor Kolář: Ostrava. KANT, Praha 2010, 204 strany, 146 reprodukcí

Josef Moucha