Fotograf Magazine

„Vy zmáčknete spoušť, my uděláme zbytek“ je věta, která podle Davida Campanyho dost možná započala příběh cestovatelské fotografie nejen v Americe. George Eastman ji roku 1888 použil pro kampaň společnosti Kodak, aby přilákal lidi k amatérskému fotografování. The Open Road je první publikací – několikátým počinem newyorské organizace Aperture specializující se na fotografii – která se věnuje žánru roadtripové fotografe a zachycuje v podobě eklektické kroniky její vývoj během jednoho celého století. Prvním milníkem výběru je portfolio The Americans Roberta Franka, které vede imaginární dialog fotografickou formou s postavou Deana Moriartyho v knize On the Road od Jacka Kerouaca z roku 1957, ztělesňující nutkání vydat se na cestu bez jistého konce či poznání. Dále je chronologicky zařazeno 17 fotografů, kteří představují rozdílná vjemová rozpoložení, od Eda Ruschae přes Williama Egglestona, Jacoba Holdta, Stephena Shorea po Ryana McGinleyho či Justine Kurland, a komentují krajinu amerického folklóru, včetně toho bizarního i toho krásného, ale také dopad automobilového průmyslu a konzumerismu na stav společnosti. Kam fotografie tohoto žánru směřuje? Zrychluje či rozjímá ve stavu setrvačnosti?

Úvodní text Davida Campanyho, britského kurátora a spisovatele, vnáší do historie americké fotografie několik klíčových souvislostí, které objasňují, proč je road trip zásadním fenoménem v americké kultuře. Road trip je mýtus, který živí hlad po poznání a především sebepoznání. Ale mýty lidi fascinují a publikace poskytuje prostor pro refexi skrze subjektivní, hypersensitivní vnímání představených autorů, kteří zachytili charakterizující ikonografii, včetně neodmyslitelných klišé a banalit, aby zobrazili Ameriku. Každý zprostředkovaný pohled poukazuje na roli fotografe v utváření vnímání tohoto rozpínajícího se kontinentu. Campany zároveň představuje, jak Amerika vytváří svůj vlastní image. V druhé polovině 50. let byla země napříč propojena asfaltovo-betonovým pásem a cestování automobilem bylo demokratizované, standardizované a homogenizované. Lokální folklór a vizuální kultura podél cest přestaly mít idiosynkratický charakter. To vyústilo v repetici a potenciální zploštění prožitků, kterých se jako témat ujalo fotografické umění podrobující tuto nastalou realitu analýze.

Moment na stisknutí spouště fotoaparátu je pauzou, interpunkcí mezi soustavným projížděním. Vyfotit vzdáleně familiární moment či předmět je způsob, jak se s vjemem vyrovnat. The Open Road neboli volná cesta je spíše výchozím bodem nežli cílem pro hledání smyslu lidského pohybu vpřed ve větším existencionálním kontextu a vybrané fotografie jsou obrazem kontinentu, který udává směr ve velké rychlosti.

Adéla Janíčková