objev: josef binko
Průřez fotografickým dílem Josefa Binky (7. 3. 1879 – 11. 2. 1960) připravil k vydání autor úvodní stati, znalec pozůstalosti i dobových okolností vzniku díla Pavel Scheufler. Jako historik fotografie, zabývající se zejména tvorbou do první světové války, našel v Binkovi významný příklad české praxe internacionálního hnutí secesního piktorialismu. Z toho také opodstatněně vychází hledisko výběru obrazové části, přestože Binko tvořil do poloviny 40. let. Fotografoval však již koncem 19. století a stal se záhy jedním z předních amatérských tvůrců: dochovalo se několik set jeho gumotisků a olejotisků, zejména z doby před první světovou válkou. To znamená, že se dnes jedná o nejrozsáhlejší soubor takto staré volné tvorby v Čechách. Binko je pozitivy zastoupen v Národním technickém muzeu v Praze a v Moravské galerii v Brně, množství negativů deponuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Přesto se ztratila velká část pozůstalosti, svěřené Rudolfu Skopcovi, který ke všemu záměr vydat Binkovu monografii nerealizoval.
Jako fotograf se Josef Binko vztahoval k prostředí, odkud pocházel a kde také žil: jeho hlavním námětovým zdrojem byla nádherná krajina Českomoravské vysočiny. Zobrazil ji snímky, pro které je završením až kultivace záběru náročným pozitivním zpracováním. Tím se sbližoval s výtvarným uměním, které toho času věnovalo Českomoravské vysočině patřičnou pozornost. Pavel Scheufler charakterizuje Binkův odkaz střízlivě, se znalostí dobových tvůrčích cílů: předkládá čtenáři autora, jemuž šlo o umocnění prožívaných krás.
Kulturní význam pozůstalosti Josefa Binky, podnikatele z Krucemburku, zapadl, neboť komunistická politika osobnosti jeho typu trvale potlačovala. (Sympatické je, že Binka osobně si zachoval navzdory šikanování režimem radostný pohled na svět.) Jako fotograf byl ceněn odborníky, zůstával však utajen širší veřejnosti. Uvedení jeho díla do souvislostí knižnice nakladatelství TORST je tedy mimořádně důležité. Dostal se do jedné řady s autory jako Mucha, Hackenschmied, Sudek, Funke, Wiškovský, Teige, Rössler, Medková, Lukas, Holomíček, Koudelka, Kolář, Kratochvil, Tichý či Stehli… Navíc jde o edici anglicko-českou, tedy exportní. Dosáhla již 25 svazků! Vzhle- dem k tomu, že tentokrát šlo o publikování fotografií vyhotovených ušlechtilými technologiemi, byl zvolen patřičný (i když v dané edici vý- jimečný) plnobarevný tisk.
#8 krajina
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét