Fotograf Magazine

Lukáš Bártl a Petra Trnková připravili k vydání svazek, který má být
poctou Antonínu Dufkovi, zasloužilému kurátorovi fotografie Moravské
galerie v Brně. Žánrově kniha odpovídá Festschriftu – jedná se
o blahopřání, v němž význační čeští a slovenští historici a teoretici
fotografie vyjadřují oslavenci uznání prostřednictvím sbírky třinácti esejí
na témata související s oblastmi Dufkova profesního a akademického
zájmu. Publikace dále zahrnuje ucelenou bibliografii, jež pokrývá celou
jeho profesní dráhu, několik jeho fotografických portrétů a rozhovor,
jenž by měl v budoucnu sloužit jednak jako souhrn, ale t aké jako
mezník Dufkova padesátiletého působení v oboru. Škoda jen, že
editoři do publikace nezařadilii životopisy autorů jednotlivých textů,
ba ani samotného Dufka, což by objasnilo jejich vzájemná propojení,
zatímco v této podobě se spoléhají na čtenářovy vlastní znalosti české
fotografické scény či na zmínky roztroušené v jednotlivých esejích,
podle nichž se lze dohadovat, zda se autoři řadí mezi Dufkovy přátele,
kolegy, bývalé studenty nebo obdivovatele.

Vznik publikace objasňuje stručná předmluva, která t aké přiměje
čtenáře k úvaze nad množstvím různých oblastí, do nichž fotografie
během Dufkovy kariéry hluboce zasáhla a které sahají daleko za
hranice oboru dějin umění, jenž formoval jeho přístup. Společně
s Američanem Johnem Szarkowskim či Francouzem Jean-Pierrem
Lemagnym je Dufek zcela nepochybně součástí generace kurátorů,
kteří vnímali fotografy jako autory a jejich práci jako díla a studovali je
z pohledu historie umění a její normativní metodiky, jako je periodizace,
klasifikace a srovnávací praxe. To jasně vyplývá z rozhovoru s Dufkem,
v němž zmiňuje vzdělání, jehož se mu dost alo na Univerzitě Jana
Evangelisty Purkyně v Brně. Dlužno však podotknout, že jeho nejvíc
ceněné texty o historii československé fotografie, zejména k atalog
k výstavě z roku 1981, se neomezují na pouhé diachronické či
teleologické výklady estetických hnutí, nýbrž také zkoumají kulturní
a sociální funkce tohoto média.

Jak je naznačeno v úvodu, Dufkova celoživotní snaha „o pevné
ukotvení (fotografie) v rámci dějin umění, akademického diskurzu
a kurátorské praxe“ posloužila jako hlavní princip pro výběr autorů,
kteří do knihy přispěli, jakkoli se mnoho z nich vydalo jinými směry, jak
vyplývá ze studia na první pohled nesouvisejícíc h esejí. Jednotlivé texty
jsou řazeny chronologicky a pokrývají širokou škálu témat, od historie
a teorie fotografie 19. století až po transmediální využití fotografie na
konci 20. století.

Eseje Pátka, Nešlehové a Konečného jsou věnovány pracím
význačných českých fotografů, jejichž kariéru Dufek spoluformoval,
nebo které podporoval. Ostatním textům se nápadně vymyká
nepublikovaná esej Jana Michla z roku 1976, poskytující cenný dobový
pohled na Sudkovo vnímání k aždodennosti, chápané jako výsledek jeho pocitu „psychického bezpečí“. Prostřednictvím Lahodova
přesvědčivého výzkumu vlivu fotorealismu na film, B ártlova textu
o československých fotoknihách, a Fišerové rozboru Slovenské
nové vlny ve fotografii je věnována zvláštní pozornost poválečné
fotografii. Další eseje se drží současného mezioborového přístupu
a všímají si společenského, ekonomického a politického využití
fotografie: Koklesová se zaměřuje na československé vzt ahy tak, jak
byly zachyceny meziválečnou novinářskou fotografií, zatímco Trnkové
rozbor pěti portrétů-daguerrotypií brněnských funcionářů poukazuje
na roli, již hrála fotografie pro utváření místníc h identit. Lehmannové
případová studie amatérských snímků Josefa Hoffmanna ilustruje
užitečnost fotografické dokumentace pro pochopení umělcova života
a tvorby. Přestože se zbývající teoretické články Císaře, Kundračíkové
a Pečinkové vůči Dufkově způsobu provázání s historií vymezují, jedná
se o významné příspěvky k tomuto přehledu současného výzkumu
historie a estetiky české a slovenské fotografie, který potvrzuje Dufkův
dlouhotrvající vliv a zdůrazňuje rozsáhlost jeho vědeckého odkazu.

Fedora Parkmann

TRNKOVÁ, Petra a Lukáš, BÁRTL, eds. Fotografie především: Sborník textů k poctě
Antonína Dufka. Brno: Books & Pipes Publishing, 2017. 192 s. ISBN 978-80-7485-149-0.