2022 OPEN CALL WINNERS
S potěšením vám představujeme výsledky našeho Open Callu 2022, který posuzovala mezinárodní porota sestavená z fotografů a fotografek, a kurátorů a kurátorek současné fotografie ve složení:
Francois Deschamps
Thale Fastvold
Verena Kaspar-Eisert
Kateryna Radchenko
Olia Triaška Stefanović
István Virágvölgyi
Odstranění tematického omezení, které obvykle v našich Open Callech klademe, otevřelo umělcům a umělkyním prostor přihlásit vizuální projekty odlišných žánrů a přístupů, které představují svébytný a jasně definovaný celek nezávislého a nekomerčního charakteru. Z téměř stovky přihlášených projektů komise vybrala tři talenty, kterým tímto gratulujeme a které budou publikovány v následujícím vydání časopisu FOTOGRAF. Magazín se ve světovém kontextu řadí mezi nejvýznamnější publikace věnující se současné fotografické tvorbě a je v anglické verzi distribuován do 15ti zemí světa.
Gratulujeme vybraným fotografům a fotografkám a děkujeme všem, kteří se přihlásili!
Marija Mandić
White Bee (2021-ongoing)
Marija Mandić (1990) je umělkyně pracující převážně s fotografií, jejíž osobní i pracovní život se pohybuje mezi městy Novi Sad (Srbsko) a Praha (Česká republika). Marija se zajímá o minulost a paměť, které zkoumá především prostřednictvím kontextu rodiny. V roce 2022 získala doktorát v oboru vizuální komunikace na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem (Česká republika).
„Má dosavadní tvorba se zabývala především vztahy mezi veřejnou a soukromou sférou. Tento zájem jsem prozkoumávala prostřednictvím fotografie, textu, kresby, videa a instalací ve veřejném prostoru. V posledních letech jsem začala pracovat především s analogovou fotografií, archivními materiály a textem. Nosná témata se také zúžila na pojmy paměť a minulost, které zkoumám skrz rodinné souvislosti. Přestože má díla vypovídají o mytologii mé vlastní rodiny, snažím se prostřednictvím tohoto soukromého rámce řešit širší společenské otázky.“
Instagram – @saobracaj9
Nicola Moscelli
Dead End (2022)
Nicola Moscelli (1980) je italský fotograf a dokumentarista. Ve svých projektech využívá fotografii i archivní materiály ke studiu a reflexi současných problémů a k vytváření příběhů se zvláštním důrazem na životní prostředí a vztah člověka k němu. Po absolvování studia elektronického inženýrství začal experimentovat s fotografií ve všech jejích formátech. Domov už v minulosti našel v Madridu, Vídni a Mnichově. V současné době žije v Haagu, kde pracuje v oblasti duševního vlastnictví.
„V posledních letech je svět svědkem rychlého přibývání zdí na hranicích. Žádný z kontinentů nebyl tohoto neúprosného procesu posilování a opevňování hranic ušetřen. Tato nová éra hraničních zdí ve výsledku odráží dysfunkce a rozpory globalizace. Hranice mezi USA a Mexikem představuje archetyp tohoto fenoménu. Při pohledu na historii této hranice je vlastně možné předvídat mnohé z problémů, s nimiž se budou potýkat nově opevněné hranice ve zbytku světa. Cílem této dokumentární práce je vizuálně prozkoumat americko-mexickou hranici z hlediska jejího vlivu na
životy lidí, kulturu a historii – prvky vnímané skrz společný zastřešující narativ: slepou uličku. Série je kompletně založena na snímcích z Google Street View a archivních materiálech.“
Instagram – @nicolamoscelli
Lan Xi Ruan
Soft Animal (2021)
Čínská umělkyně Lan Xi Ruan (1991) při svém pobytu v Německu (Berlíně) během třetího lockdownu vytvořila sérii minimalistických inscenovaných fotografií při několika nočních procházkách s přáteli. Po letech života mimo svou rodnou zemi se rozhodla vyprávět svůj osobní příběh o nostalgii, sounáležitosti a pocitech vysídlení.
„V souboru ‚Soft Animal‘ se pokouším transformovat svůj psychický stav do surrealistického snového příběhu, jehož protagonisté jsou prezentováni jako bytosti a zvířata samotářské povahy, která se snaží ukrýt před neviditelným predátorem nebo se jím sama stávají. V interakci s jejich okolím prostřednictvím momentů dětské hravosti vytvářím nový svět, tajemné hřiště, v němž vedle sebe existují pocity samoty a nebezpečí.“
Instagram – @ruanlanxi
#47 Make Voices Be Heard
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét