Fotograf Magazine

Tmavou místnost postupně rozsvěcuje diaprojekce. Fotografie odhalují keře a posléze i městskou krajinu neudržovaného fotbalového stadionu. V rychlejším sledu než fotografie jsou zde promítány titulky – věty či verše. V druhé části prostoru galerie jsou světlé stoly a na nich v řadách seřazeny panoramatické pohledy zachycující krajinu prázdných, někdy až vyprahlých fotbalových stadionů. Zatímco panoramata fázovaná do sekvencí fotografií jsou lokace od Santiaga, Káhiry po Prištinu, v projekci se kromě titulků a projekčních grafických značek objeví na jedné z fotografií zašlý nápis Brno.

Tématem výstavy byly dva tvůrčí přístupy se společnou poetikou v dokumentaci bezprostředního okolí a ve snaze vyprávět či naznačovat výkladové mezery v zobrazovaném i prožívaném. Městské krajiny fotbalových arboret byly prezetovány jako dvojí obdoba „bezúčelné procházky“. Cenek vyprávěl a proměnil slovosled v projekci. Postupné zjevování se obrazů fotek ze tmy ve významu posouvaly titulky a celkově se obměňující pořadí fotografií i slov. Naopak lapidárnost ve snímání panoramatických sekvencí na fotografiích Daberniga odhalovala mezera mezi fotografiemi v sekvenci vystavených panoramat. Tato „pauza“ ve snímání odkazovala nejen k posunu pohledu během snímaní, ale někdy i k dvakrát zaznamenanému na sledovaném horizontu vidění.

Martin Mazanec