Fotograf Magazine

Hned první esej v knize nese příznačně název Fotografie, tomuto tématu je věnován celý čtvrtý oddíl a prosakuje i do dalších pěti částí. Císařův zájem můžeme snad částečně vysvětlit jeho vlastními slovy: „Spíš než za jeden z vyjadřovacích prostředků avantgardy fotografii můžeme považovat za teoretický předmět, který nově přeskupuje uspořádání pojmu ‚umění‘.“ (s. 10) Sám Císař pak ve svých textech (navzdory jejich chronologickému řazení v rámci knihy) přeskupuje historickou posloupnost a ukazuje perspektivu, podle níž může být modernita vnímána jako „zcela aktuální projekt“. Když se Císař obrací do minulosti, činí tak především kvůli nahlédnutí současnosti.
Jestliže sám autor označuje sebrané texty v podtitulu knihy jako „poznámky“, bezpochyby tím nechce marginalizovat vážnost myšlenek v nich předkládaných. Spíše poukazuje na mnohost kontextů, v nichž jednotlivé studie vznikly. Označení „poznámka“ také vystihuje jistou ráznost, se kterou řada (často široce rozkročených) studií končí, a to např. citátem některého uznávaného autora nebo poněkud frázovitě a ve zkratce tam, kde by čtenář očekával další rozvíjení myšlenky. Cílem Císařových poznámek ovšem není podat univerzální, ucelený teoretický narativ, ani objevovat málo známé tvůrce a myslitele. Jejich síla tkví ve schopnosti vytvářet nová spojení a srovnání, všímat si detailů a jemných nuancí a skrze jejich analýzu a interpretaci otevírat nové perspektivy. V tomto smyslu nakonec tedy není podstatné, jestli je objektem autorova zájmu právě fotografie, nebo třeba text či akce.

Tereza Jindrová